Ekonomiku oživovaly jak výdaje státu na běžence, tak spotřeba samotných migrantů, napsal v pátek s odvoláním na odborníky web listu Die Zeit.
„Státní dávky pro uprchlíky působí jako malý konjunkturní program, neboť v konečném důsledku prospějí prostřednictvím zvýšené poptávky především německým společnostem a zaměstnancům,“ řekl prezident Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcel Fratzscher.
Stát v souvislosti s přistěhovalci letos dodatečně vynaložil přibližně 20 miliard eur (přes 540 miliard korun). Rostla také soukromá spotřeba. „Jednoduše proto, že kvůli větší imigraci je u nás více lidí, kteří v Německu utrácejí peníze,“ uvedl šéf mnichovského ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest.
Pozitivní dopad uprchlické vlny na výkon hospodářství se podle Fratzschera v příštích letech ještě znásobí. V dlouhodobém horizontu by jejich přítomnost mohla zvyšovat ekonomický růst o nejméně 0,7 procenta a to současně s tím, jak se stále více migrantů začlení do trhu práce. Zatím tvoří běženci v Německu jen necelé jedno procento výdělečně činných osob.
