"Diskutovali jsme jednotlivé varianty, na ničem jsme se ale zatím nedohodli. K parametrům, za jakých by se případně mohli lidé přiznávat, jsme se nedostali," říká Janota.
Je zřejmé, že pokud bude chtít ministerstvo lidi k placení motivovat, bude jim muset nabídnout přinejmenším beztrestnost. Jestli se však vydá mírnou italskou (nízké sankce) cestou, nebo drsnou francouzskou, v tuto chvíli není jasné.
Dozvíme se vše, radši plaťte
Podle možností, které má ministerstvo na stole, by amnestie mohla být buď jednorázová a daňový hříšník by se musel do určité doby přihlásit. Tak to udělala například Itálie. Nebo by se amnestie stala trvalou součástí daňových zákonů. "Dotyčný by pak mohl projevit lítost, že neplatil daně, a stát se po zaplacení sankcí řádným občanem. Dnes ho právní systém nutí k trvalé trestné činnosti, přiznat se nemůže, byl by potrestán," vysvětluje Peter Chrenko, náměstek resortu financí.
Politici daňové amnestii nefandí. ODS a ČSSD shodně tvrdí, že by se tak zvýhodnili nepoctivci na úkor poctivých daňových poplatníků. Názory politických stran Janotu nepřekvapují. O amnestii nehodlá nikoho přesvědčovat a rozhodnutí nechá na politicích. "Snažíme se zmapovat situaci, popsat rizika, daňové a trestně právní souvislosti. Materiál odevzdám příští vládě jako čistě technokratický podklad," říká Janota.
Sám si je vědom, že jedna amnestie by místo k nápravě neplatičů mohla vést k očekávání, že daně se vyplatí neodvádět, protože za to nepadne trest.
Kolik by se při amnestii do rozpočtu vybralo, ve variantách v tuto chvíli obsaženo není. "Vzhledem k české povaze by ta částka nebyla závratná. Navíc za stávajících daňových zákonů by se mohla vybírat až na výjimky jen částka z příjmů maximálně tři roky zpátky, " říká Jan Knížek, šéf České daňové správy. Podle některých odhadů by mohlo jít o jednotky miliard korun. Je však třeba počítat i s náklady na provedení amnestie.
Ve hře také nadále zůstává varianta vzdělávací kampaně, ve které by stát apeloval na lidi a podniky, aby nezdaněné peníze nevyváděli ven.
Ministerstvo by do kampaně však nešlo jen s prosíkem. V ruce by brzy mohlo mít potřebnou zbraň: smlouvy o výměně informací s daňovými ráji, jako jsou Kajmanské ostrovy, Bermudy, Guernsey či Bahamy.
"Sjednávání dohod bude zahájeno v prvním čtvrtletí. Budou mít charakter prezidentské smlouvy, takže nejprve budou muset projít schválením vládou, parlamentem a podpisem prezidenta," uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Podle ministerstva bude možné požádat o informaci o příjmech či majetku vybraného jednotlivce, ale třeba i o stavu a pohybech na jejich účtech. Jakmile se finančním úřadům v Česku dostanou takové informace do rukou, mohou je použít k prokázání podezření na daňový únik.
O podobných dohodách na bázi celé EU se jedná také s evropskými ráji Andorrou, Monakem, San Marinem či Švýcarskem.
Ministerstvo po včerejšku definitivně zamítlo variantu střední cesty: tedy v rámci stávajících zákonů vydávat jakési "hromadné daňové odpustky". "Pro to jsme nenašli oporu v zákoně, ministerstvo by mohlo právně narazit," vysvětluje šéf daňových výběrčích Knížek.
Není to poprvé, co se v Česku debatuje o daňové amnestii – mluvilo se o ní v 90. letech a kolem roku 2004, když se dělala reforma daní. Naposledy byla v někdejším Československu vyhlášena v roce 1936. Stát si potřeboval od lidí půjčit peníze a těm, kteří si koupili jeho dluhopisy, dovolil do této výše zlegalizovat nezdaněné příjmy.
Daňová amnestie v zahraničíItálie Francie Německo Velká Británie |
