Urban chce posílit Temelín

  • 202
Nápisy "Zastavte Temelín" na rakouské straně našich hranic ještě nevybledly a ministerstvo průmyslu už odpůrcům jaderných elektráren chystá další sousto. Nová energetická politika ministra Milana Urbana chce totiž dát atomové energii v Česku zelenou.

"Řeknu to diplomaticky. Temelín prostě ještě není dostavěn," řekl pro MF DNES Urban.

Měl by se Temelín rozšířit o další bloky?
HLASUJTE ZDE

Jaderná elektrárna Temelín, kterou za rekordních 100 miliard korun postavila elektrárenská společnost ČEZ, má dva reaktory, takzvané bloky, přičemž v původním projektu se počítalo se čtyřmi.

Podle Urbana by další dva bloky Temelína měly po roce 2015 nahradit část uhelných elektráren, které doslouží. "Pokud se bude v Temelíně stavět, tak by se muselo začít projektovat kolem roku 2010," prohlásil Urban. Rozhodnutí by tedy muselo padnout v nejbližších letech.

Jádru jako budoucímu zdroji elektřiny už fandil bývalý ministr průmyslu Miroslav Grégr, který měl vize dokonce úplně nové jaderné elektrárny. Elektrárenská firma ČEZ, vlastněná ze dvou třetin státem, však tvrdí, že zatím ve svých strategických plánech s dostavbou Temelína nepočítá.

ANKETA

Měl by se Temelín rozšířit o další bloky?
hlasujte kliknutím na otázku

Staré uhelné elektrárny v severních Čechách chce nahradit zhruba ze 60 procent opět zdroji na uhlí, zbytek by měla pokrýt právě plná výroba nyní dokončených dvou bloků Temelína. Jejich výkon navíc zatím kolísá, protože technické problémy při spouštění si vynucují časté zastavení provozu.
"Široká diskuse nás a

e čeká při rozhodování, jak nahradit Jadernou elektrárnu Dukovany, jejíž životnost by měla skončit kolem roku 2025," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Firma nevylučuje, že to bude opět jaderný zdroj.

Na jadernou energetiku existují odlišné názory. Zatímco energetičtí experti ji doporučují, řada občanských sdružení i politiků je jasně proti. "Další rozvoj jaderné energie u nás by měl být podmíněn referendem. Stát by se měl navíc ve svých prioritách v energetické politice více zaměřit na snížení energetické náročnosti tuzemské výroby a na obnovitelné zdroje," upozorňuje Karel Polanecký z Hnutí Duha, které patřilo mezi kritiky dostavby Temelína.

Naopak výzkumný energetický ústav EGÚ Brno považuje atomovou energii za perspektivní. "Poté, co v České republice budou postupně docházet zásoby uhlí, především hnědého, totiž mnoho jiných možností, z čeho energii vyrábět, kromě jádra nebude," říká Pavel Liedermann.

Ministerstvo průmyslu chce v energetické politice klást důraz kromě jádra i na těžbu tuzemského uhlí. Urban potvrdil, že také navrhne, aby se zrušily nynější limity těžby. Tím by se odblokovala další ložiska a těžit by se mohlo i po roce 2030.

V příštích letech by se měl také zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů, jako je spalování biomasy nebo sluneční či větrná energie, a to z nynějších 3 procent celkové spotřeby na zhruba 10 procent v roce 2030. Dalším pilířem má být právě jádro.

Uran, který se v atomových elektrárnách spaluje, se sice již také dováží, jde však o relativně malé množství, které se dá navíc nakoupit na desítky let dopředu. Pokud by se Česko skutečně rozhodlo ke stavbě další jaderné elektrárny, bylo by vedle Finska jedinou zemí v Evropě. Některé země, například Německo či Rakousko, naopak rozhodly, že se jaderné energetiky hlavně z bezpečnostních důvodů zcela vzdají.