A to nejen své, ale i členů rodiny. Měli by také doložit finanční operace a platby za určené období. "Šlo by hlavně o případy, kdy se všeobecně ví, že nějaká osoba bere úplatky, ale nelze jí to vzhledem k vysokému utajení takového jednání dokázat," vysvětlila mluvčí ministerstva vnitra Marie Masaříková.
Návrh je reakcí na nedávnou nelichotivou zprávu o korupci v Česku. Kabinet by se předlohou měl zabývat letos na podzim. Okruh lidí, kteří by byli povinni doložit svůj majetek, má přesně definovat zákon. Podle ministerstva vnitra to však obecně mají být lidé, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu a ve svých pozicích mají velké rozhodovací pravomoci, které mohou zneužívat.
Pod kontrolu by tak spadali například i lidé z katastrálních úřadů. "Já bych takovou možnost uvítal. Protože fakt je, že v podezřelých případech, kdy je například náš zaměstnanec spojen s urychlenými vklady nemovitostí do katastru, není žádný způsob, jako ho prověřit," uvedl předseda Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního Karel Večeře.
Ministerstvo vnitra naopak z návrhu zákona vypustilo možnost nasazení policejních agentů provokatérů, kteří by úplatky sami nabízeli. Nenašlo totiž pro to oporu v platných zákonech.
Nad úředníky má viset bič majetkových kontrol
Lidé na úřadech, ale i policisté a soudci by měli být pod větším tlakem, aby nebrali úplatky. Ministerstvo vnitra vládě navrhuje, aby pro vybraný okruh osob pracujících pro stát zavedla možnost zkontrolovat jejich majetkové poměry. "Nyní je návrh v meziresortním připomínkovém řízení," potvrdila mluvčí ministerstva vnitra Marie Masaříková.
Kontrola majetku podezřelých státních zaměstnanců by měla omezit bující korupci právě ve státní a veřejné správě. Česko má podle loňské zprávy společnosti Transparency International s korupcí vážný problém, protože z desetibodové stupnice vnímání korupce získalo známku 3,7, přičemž nejhorší je číslo 1.
Česko získalo stejnou známku jako Slovensko či Srí Lanka. "Majetková přiznání jsou věcí, která se v boji proti korupci využívá hlavně v USA či Velké Británii. Svůj vliv by mít mohla," řekl k záměru ministerstva vnitra David Ondračka z Transparency International.
Majetkové přiznání by si mohl vyžádat nadřízený od pracovníka, u něhož vznikne podezření, že bere úplatky. Například na ministerstvech by mělo jít o pozice vrchních ředitelů.
Majetkovou kontrolu by si šéfovémohli podle návrhu vyžádat také v případech, kdy si jejich podřízený žije nad poměry nebo je o něm známo, že udržuje podezřelé kontakty či lze doložit "problematičnost jeho rozhodovací praxe".
"Obecně jsem přesvědčen o tom, že jako společnost bychom majetková přiznání velmi potřebovali. Přispělo by to k transparentnosti chování, a získali bychom tak možnost dozvědět se pravý stav věcí," říká předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček.
Problémem však podle něho bude, jak vymezit okruh lidí, na něž se kontroly budou vztahovat. Další otázkou může být i kontrola nadřízených. "To si upřímně moc neumím představit," upozorňuje šéf Českého ústavu zeměměřičského a katastrálního Karel Večeře, který by jinak možnost majetkových přiznání zaměstnanců uvítal.
Na soupis majetku by měl mít zaměstnanec 20 dní. Pokud přiznání nepředloží nebo uvede nepravdivé údaje či jeho majetek nebude odpovídat příjmům, pak by mu hrozila výpověď z práce. Nadřízený by také měl povinnost podat trestní oznámení.
