Jejich mzdy a s nimi spojené náklady spolknou měsíčně jedenáct a půl milionu korun z kapes daňových poplatníků.
Na konci roku 2002 nadobro zanikly původní okresní úřady a jejich zaměstnanci, zařízení i agendy se rozptýlili do třinácti měst s rozšířenou působností nebo na krajský úřad. Od těch dob krajský úřad doslova bobtná. Největší nárůst úředníků zaznamenaly samosprávné oblasti, kde je potřeba víc lidí při řešení problematiky čerpání peněz z evropských fondů.
Na internetových stránkách Zlínského kraje už se proto objevily kritické hlasy i ze strany nejvyšších představitelů. Z přívalové vlny nových administrativních pracovníků nejsou ani trochu nadšeni.
"Vážně se zamyslíme, jestli je pro státní správu nutné mít tolik úředníků," komentuje situaci například hejtman Libor Lukáš.
Kraj má vyšší kompetence, potřebuje víc lidí
Podobně reaguje i ředitel krajského úřadu Vladimír Kutý. Na samém začátku podle něj tvořilo krajský úřad šestatřicet až čtyřicet lidí, po zrušení okresních úřadů přibyli jejich zaměstnanci. "Od té doby ale neustále narůstá počet zákonů a povinností kraje. A s tím je spojený i nárůst administrativních pracovníků. Na většině krajů už proto dnes probíhají personální audity, které prověřují, jestli jsou všechna místa opravdu potřebná," řekl.
Doplnil, že v posledních letech se rozrostl hlavně počet úředníků, kteří se starají o čerpání peněz z evropských fondů. "Zpracovávají krajské projekty, grantová schémata, pracují na regionálních operačních programech. Také narostla oblast zabývající se správou majetku," vysvětlil. Dalšímu rozšiřování už se však podle něj úřad brání. Není potřebné.
Průměrná mzda vedoucího úředníka: přes 30 tisíc
Už tak totiž spolknou mzdy zaměstnanců úřadu jedenáct a půl milionu korun. Tato suma alespoň vyplynula z výpočtů MF DNES. Použity k tomu byly statistiky ministerstva práce a sociálních věcí. Ty udávají, že v prvním pololetí roku 2005 pobíral odborný administrativní pracovník krajského úřadu průměrně 20 444 korun měsíčně včetně prémií a příplatků. Mzda vedoucích pracovníků se pak pohybovala kolem 33 439 korun.
Pokud se k tomu přičtou další mzdové náklady na zdravotní a sociální pojištění a povinný příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, vyšplhá se měsíční výdaj kraje na zaměstnance k závratnému číslu 11 401 185 korun.
Ve státní sféře také rostou platy zaměstnanců daleko rychleji než v podnicích. Zatímco u soukromých zaměstnavatelů vzrostly za poslední rok o 5,5 procenta, státní zaměstnanci a úředníci si polepšili o 8,6 procenta. Řadu profesí ve státní sféře vláda zařadila do vyšších platových kategorií. Polepšili si tak třeba zaměstnanci v sociálních službách nebo lidé z celní správy.
