Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Ani málo, ani moc. Bramboráře čeká ideální rok, pomohou i nové dotace

  • 15
Plochy na pěstování brambor po letech propadu letos vzrostly o 735 hektarů. Pokud se podle ministra zemědělství Mariana Jurečky podaří trend udržet, mohlo by být Česko v této komoditě do roku 2030 soběstačné. Napomoci tomu může i letošní dobrá úroda.

Obvykle si zemědělci stěžují na neúrodu a vyčíslují škody, které jim následkem toho vznikly. Nebo je naopak úroda dobrá až příliš, následkem čehož klesají ceny pod hranici rentability. V případě brambor letos neplatí ani jedno z tvrzení. Podle predikce ministerstva zemědělství bude letos brambor dostatek, nemělo by se však jednat o nadúrodu.

„Průběh vegetačního roku ukazuje, že úroda brambor by mohla být dobrá. U raných brambor jsou výnosy velice příznivé,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka. Resort očekává, že by zemědělci mohli letos sklidit kolem 26 tisíc tun raných brambor. Jurečka si však zatím netroufá odhadovat produkci za celý rok.

Podle předsedy Českého bramborářského svazu Miloslava Chlana by se výkupní ceny mohly pohybovat kolem pěti až šesti korun za kilo, což považuje za férové. „To je cena, jaká by měla být,“ uvedl Chlan. Jaký vliv to bude mít na cenu brambor v obchodech po započtení marží, však nechtěl předjímat.

Loňský rok zasáhl tuzemské bramborářství mimořádně tvrdě. Neobvyklé sucho způsobilo, že se produkce snížila pod 500 tisíc tun a soběstačnost Česka se tak propadla k 59 procentům, obvykle se přitom pohybuje kolem 80 procent.

Podle Jurečky je proto pozitivní, že plocha brambor navzdory nepříznivé sezóně letos vzrostla. „V roce 2015 nebyl jednoduchý rok, propady výnosu u brambor byly docela zásadní. Je pozitivní, že po tomto těžkém roce plochy vzrostly zhruba o tři procenta na 23,4 tisíc hektarů,“ uvedl Jurečka.

Dotace na sklady i zavlažování

Vliv na zvětšující se plochy má bezpochyby skutečnost, že stát začal bramboráře ve větší míře podporovat. Plodinu se podařilo prosadit mezi takzvané citlivé komodity, což znamená, že jejich pěstitelé mohou dosáhnout na vyšší podporu. Podle náměstka ministra zemědělství Jiřího Šíra díky tomu letos jejich pěstitelé získají 135 milionů korun navíc.

Vedle toho stát bramboráře podporuje více také ve formě investičních dotací, například na zavlažování či budování klimatizovaných skladů. Díky tomu by neměli být tolik závislí na výkyvech počasí a být schopní dodat na trh stabilně brambory v objednaném množství. To je totiž častým argumentem řetězců. Tvrdí, že dodávky tuzemských zemědělců kolísají, jak v množství, tak kvalitě a obracejí se proto raději na zahraniční producenty se stabilními dodávkami.

Bramboráři si pak od moderních skladů slibují, že by nebyli tolik závislí na obchodnících. V současnosti musí totiž většinu své produkce udat zhruba do konce roku, jinak se brambory zkazí. A to i v případě, že cena není výhodná. Ve chvíli, kdy se tuzemské brambory rozprodají, trh obvykle zaplaví dražší brambory ze skladů v Německu či Francii.

Cílem ministerské strategie je, aby do roku 2030 bylo Česko v bramborách zcela soběstačné. Pokud se podaří udržet letošní trend i v následujících letech, je podle Jurečky plán realistický.