Záplavy a dlouhodobé deště změnily sny středomoravských zemědělců o bohaté úrodě. Jen na nedávnou povodní nejvíc postiženém Přerovsku odhadují odborníci škody na osmdesát milionů korun.
Povodňové komise v regionu nyní začaly shromažďovat konkrétní údaje pro ministerstvo zemědělství. Podle odhadů agrárníků poškodily záplavy v Olomouckém kraji na pět tisíc hektarů půdy.
Některé ztráty budou navíc nevratné. Vodní přívaly s sebou místy vzaly všechnu ornici, nebo na pole přinesly kamení. "V takových případech budeme zjišťovat, zda je vůbec možné plochu obnovit pro zemědělské účely,“ uvedl Jan Záhorka z Agrární komory České republiky.
Škody budou ještě narůstat
Výčet škod ale zatím není konečný. Na některých místech stále stojí voda. Komise budou situaci mapovat ještě následující dva týdny. "Povodní jsem už zažil relativně hodně, ale takový extrémní průběh počasí si nepamatuji," poznamenal předseda družstva Podhradí z Týnu nad Bečvou Rostislav Ovád.
Právě na Přerovsku vypadá podle Josefa Hlavinky z Krajské agrární komory Olomouc soupis pozáplavových poškození nejhůř. "Jde zhruba o čtyři tisíce hektarů půdy. Ve srovnání se záplavami z roku 1997 se v okrese jedná asi o polovinu tehdy zasažené rozlohy," přibližuje Hlavinka.
I když škody po záplavách před třinácti lety byly podstatně horší, i nynější ztráty jdou do desítek milionů korun. Zemědělci proto vypisují speciální formuláře pro ministerstvo zemědělství. To chce po celkovém vyčíslení dokument předložit vládě a poté by měly materiály putovat do Bruselu.
Kdy zemědělci peníze za kompenzace záplavových škod skutečně dostanou, zatím není jasné. "Jde o běh na dlouhou trať. Snad do roka a do dne," míní s nadsázkou Hlavinka.
Úroda bude nižší
Středomoravské zemědělské producenty trápí nejen povodňová voda, ale i ta z dlouhotrvajících dešťů držící se na polích. "Jen za uplynulý necelý měsíc napršelo místy až dvě stě milimetrů srážek na metr čtvereční. To někdy v předchozích letech napršelo zhruba za půl roku," podotýká Hlavinka.
Počasí proto zahýbalo s plány většiny středomoravských agronomů. Výnosy z řady obhospodařovaných lokalit kraje letos budou vzhledem k velkému mokru nižší.
Co s tím? Nezbývá než čekat. Zemědělci netuší, jak nyní rostliny stojící delší čas ve vodě přesně zareagují. Plodiny rostoucí v dlouhodobě podmáčené půdě začínají žloutnout. "Uvidíme, jak se situace vyvine, ale zdravotní stav porostů, jako je mák či kukuřice, začíná být špatný," popsal Rostislav Ovád.
Škoda v číslechSoupis pozáplavových poškození je největší na Přerovsku, kde je postiženo čtyři tisíce hektarů půdy, což je ve srovnání se záplavami z roku 1997 polovina tehdy zasaženého území. Škody jen na Přerovsku dosáhnou podle odhadů osmdesáti milionů korun. |
Pokud se počasí zlepší, bude za dva až tři týdny zřejmé, co dlouhý pobyt v mokré zemi s rostlinami provedl. "Rostlinstvo je ve stresu. Voda navíc odplavuje živiny z půdy," potvrzuje Josef Hlavinka z Krajské agrární komory Olomouc.
Pravda se ukáže ve chvíli, kdy budou moci na pole vyjet s těžkou technikou. To nyní není možné. Chemicky neošetřeným rostlinám tím pádem ve vlhku hrozí nejen uhnití, ale i zamoření plevelem, který je dusí.
Ve vodou nasáklém prostředí bez dostatku ochrany roste i riziko, že cukrovku, řepku olejku, mák a další plodiny napadnou plísně či jiné choroby. Popřípadě škůdci. "Letos na úrodné Hané nejspíš nelze očekávat výnosy, na jaké jsme zvyklí," uzavřel Hlavinka.
Podle prvního odhadu ministerstva zemědělství nynější moravské povodně způsobily v tuzemském zemědělství dvou- až třísetmilionové škody. Voda se kromě polí některým zemědělcům dostala někde také do hospodářských stavení, stájí či skladů krmiv.
