Detailní obhlídka trati odrůdy rulandské bílé, kterou vlastní Jaroslav Vaďura z Polešovic, názorně ukázala, co čtyřicetistupňový žár dokáže. Zatímco strana, kam dopadaly paprsky ranního slunce, přežila bez větší pohromy, odpolední slunce napáchalo na révě na druhé straně řádku značnou škodu. Více než třetina vinných bobulí na jednotlivých hroznech je sežehnuta, také zbylé jsou poškozeny.
"Odhadem až dvacet procent bobulí je ztraceno. Navíc zbylé na hroznu měknou, propadají se, sesychají, takže škoda ještě poroste," říká vinař se čtyřicetiletou praxí. Stejně se extrémní vedra podepsala i na ryzlinku rýnském.
Proti úpalu vína není obrany. Vinařům přitížil i fakt, že na vinicích dochází přes léto k nutnému odstranění listů a odhalení hroznů. Tento proces slouží k provzdušnění révy. "Vinař chce dosáhnout co nejvyšší cukernatosti, proto hrozny odhaluje. Jenže při tropických teplotách dochází k opačnému efektu a paprsky bobule spálí," řekl Vaďura.
Réva dostala teplotní šok
Spálené hrozny vylekaly vinaře na jižní i východní Moravě. Specializované webové stránky mají teď několikasetnásobně vyšší sledovanost. Někteří vinaři se domnívali, že zničené hrozny mají na svědomí kroupy.
"I když je vinná réva teplomilnou rostlinou, vedra jsou i na ni příliš," tvrdí Josef Mráz ze svazu moravských vinařů Moravín z Břeclavska. Podobně jako lidé i réva zažila teplotní šok.
Až dvacetiprocentní ztráty bobulí hroznů vinou extrémního horka potvrdili také vinaři ze Znojemska. "I jeden den čtyřicetistupňových teplot stačí k pohromě. Všemu napomohla také slabá ozónová vrstva. Nejhůř dopadly moravský muškát a svatovavřinec," řekl Petr Ilgner z Cechu vinařů v Novém Šaldorfě Sedlešovicích.
Podle vedoucího šlechtitelské vinařské stanice v Polešovicích Zdeňka Habrovanského vyvolaly výkyvy počasí mezi řadou vinařů bez nadsázky zděšení.
"Podobnou situaci s vysokými teplotami zažili už v minulosti několikrát, naposledy v roce 2000. Teď ale jde o jasný extrém. A v budoucnu nebude situace vzhledem ke globálnímu oteplování nejspíš lepší," domnívá se Habrovanský.
Petr Ackermann ze sekce prostředků na ochranu rostlin Státní rostlinolékařské správy v Brně upřesnil, že spíše než o úpalu vína lze hovořit o slunečním úpalu vlivem infračerveného záření.
Poškození bobulí vinných hroznů přisuzuje Ackermann hned několika nepříznivým faktorům. „Prvním je nutné odlistění révy, ke kterému vinaři přistoupili před příchodem žhavých dnů. Navíc po období chladných dnů přišel místo postupného oteplování další výrazný teplotní šok. To je to nejhorší, co se může stát," míní přední český fytopatolog.
Škody hlásí všechny oblasti
Ničivý zásah extrémně horkých dnů na vinicích je hlášen ze všech známých vinařských oblastítí. "Přibližně stejné je to na Znojemsku, Břeclavsku i Uherskohradišťsku. Příznaky slunečního úpalu na své vinici mi popsal i jeden vinař z Prahy," uvedl Ackermann.
Majitel vinohradu a senátor Josef Vaculík ze Starého Města tvrdí, že například v jižní Itálii před časem kvůli intenzivnímu slunečnímu úpalu zrušili řadu vinic. "Vzhledem ke stále častějším extrémním výkyvům počasí se budeme muset poradit s odborníky," tvrdí Vaculík.
Podle známého slovenského vinařského znalce Gašpara Vaneka stojí za novou vinařskou metlou globální oteplování a postupné oslabování ochranné ozónové vrstvy. Sluneční úpal kvůli infračervenému záření a sluneční spála vlivem ultrafialového záření jsou podle něj v současnosti na vzestupu a vinaři s jejich negativním vlivem na révu musejí počítat.
Přestože odborníci hovoří o tom, že proti záření není obrany, slovenský znalec částečné řešení nabízí. "Podle našich pokusů částečně chrání víno ošetření terpénovým přípravkem Agrovital. Na povrchu citlivých pletiv bobul a listů vytváří povlak a působí jako filtr oslabující toxické působení záření," tvrdí Gašpar Vanek.
