"Změna umožní, aby státem podporované úvěrování vývozu poskytovaly i komerční banky," uvedl Říman s tím, že by ji rád uvedl v život od půlky roku.
Podle lidí podílejících se na přípravě to není příliš reálné, reálnější je až rok 2010.
Podle Římana i zástupců podnikatelských svazů by díky tomu na finance státu dosáhlo více vývozců. Velké plus by to znamenalo i pro banky. Získaly by byznys navíc, který by byl garantovaný státem. Teď by to pro ně byla výhoda, protože tržní úroky vyskočily vysoko a banky se bojí půjčovat i mezi sebou, natož firmám na vývoz třeba do méně jistých zemí.
"Velice jsme v Bankovní asociaci uvítali, že návrh byl schválen," říká Jana Kytlicová, která má toto financování na starosti v UniCredit Bank a zároveň předsedá Proexportní skupině při Bankovní asociaci. Ta se o jeho schválení zasazuje.
Náhrada nevýhodné cesty přes exportní banku
Podstatou podpory financování vývozu je, aby česká firma prodávající třeba do Ruska mohla zájemci o své zboží nabídnout, že je může splácet pět let a za určitých podmínek.
Dnes mohla firma získat podporu úvěrování vývozu jen přes Českou exportní banku. Ta může jako jediná půjčovat za úroky stanovované každý měsíc Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Cesta přes exportní banku přitom dosud nebyla čistě z finančních důvodů pro vývozce žádné velké terno. Posledních několik let byly úroky OECD až na výjimky vyšší, než jaké nabízely běžné komerční banky pro obyčejné úvěry.
Dotované úvěryNyní Nově |
Po vypuknutí krize se situace obrátila a tržní úroky vylétly vzhůru. Úrok daný podle OECD je nyní například pro úvěr v dolarech se splatností do pěti let dvě procenta. Tržní úrok, jen na rok, je také dvě procenta, ale k tomu je třeba připočíst ještě rizikovou přirážku. Ta kvůli krizi vyskočila z obvyklého půl procenta i na více než dvojnásobek.
Naopak výhodnější sazby OECD jsou dnes možné proto, že se počítají z výnosu státních dluhopisů. Ty šly dolů díky zájmu a tomu, že jsou považovány za relativně bezpečnou a vyhledávanou investici.
Banky i sami vývozci proto dnes mají větší zájem získat financování přes úroky OECD. Ty jsou na začátku pevně stanoveny až na 8,5 roku.
Dotace má fungovat tak, že když se o ni banka přihlásí, stát jí bude u daného úvěru dorovnávat rozdíl mezi tržním úrokem a sazbou OECD. A to až do doby, než tržní úroky klesnou pod úrok na počátku pevně daný třeba na pět let dle sazebníku OECD. V ten okamžik naopak začne státu posílat peníze banka, protože si bude moci na finančním trhu půjčit levněji. Na podpořeném úvěru by tak více vydělávala. Kolik bude muset stát na dotace nasypat peněz, bude záviset i na vývoji úroků.
"Řádově se bude jednat o stovky milionů korun," míní Josef Tauber, šéf Bankovní asociace.
Možnost je, že by stát dopředu dal na podporu financování vývozu určitý strop a po jeho dosažení s dotacemi přestal. Podle informací MF DNES to ještě není rozhodnuto. Stejně tak se bude s bankami vyjednávat, jaká bude dopředu daná riziková přirážka, která se bude připočítávat k tržnímu úroku.
