Wall Street

Wall Street - Newyorská akciová burza na Wall Street je centrem světového byznysu. | foto: Dan Materna, MAFRA

USA dokončují druhý záchranný plán - stojí 887 miliard dolarů

  • 21
Amerika stojí před dalším zásadním hlasováním. Bude se točit okolo sumy 887 miliard dolarů, tedy částky, která má napodruhé Spojené státy postavit na nohy. Stejně jako při loňském hlasování o prvním záchranném plánu i tento čelí ostré kritice republikánů. Nyní je ale suma o dvě stě miliard vyšší.

Sněmovna reprezentantů by o celém balíčku, který v noci na dnešek nafoukl finanční výbor Kongresu o dalších bezmála 70 miliard dolarů, měla hlasovat dnes. Pomoc ve výši 887 miliard podporuje i demokratický prezident Barack Obama, republikáni jsou ale jako na jehlách. Většinou to považují za plýtvání penězi.

"Házíme peníze do kanálu," řekl agentuře Reuters republikánský senátor Christopher Bond a dodal, že balík nijak neřeší finanční krizi, která je jádrem ekonomických potíží. Přední republikán v čele finančního výboru senátor Charles Grassley si postěžoval, že zástupci jeho strany nebyli zatím k jednání o balíku vůbec přizváni.

Obama zatím shání podporu republikánských politiků, kteří by mohli pro masivní pomoc zvednout ruku. "Chceme se vypořádat s problémovými aktivy, které stále zatěžují řadu bank... a zablokovala systém poskytování úvěrů," řekl prezident Obama.

První pomoc nepomohla bankám vyhnout se ztrátám

Vláda chce do ekonomiky napumpovat formou vyšších státních výdajů okolo 550 miliard dolarů. Dalších 275 miliard má tvořit snížení daní. O tyto peníze se zvýší deficit rozpočtu, u něhož se již tak za rok do letošního září čeká nárůst na rekordních 1,2 bilionu dolarů.

Republikáni by v plánu na oživení ekonomiky z hluboké recese viděli rádi více snižování daní a méně výdajů. Podle nich zvýšené vládní výdaje žádoucí pracovní místa nevytvoří.

První záchranný balíček finančního systému v USA čerpal a ještě čerpá prostředky ve výši 700 miliard dolarů. Peníze slouží k odkupu rizikových aktiv více než 250 bank, jako pomoc automobilkám General Motors a Chrysler nebo k nákupu akcií pojišťovacího gigantu AIG.

Plán byl definitivně schválen 3. října minulého roku. - čtěte Plán na záchranu ekonomiky USA podepsali poslanci i Bush

Ani tato pomoc a zásahy centrální banky FED ale nepomohly ústavům vyhnout se dalším problémům. Tento měsíc ohlásilo čtvrtletní ztráty hned několik amerických bank - Citygroup (8,3 miliardy dolarů), Bank of America (1,8 miliardy) a Morgan Stanley (2,2 miliardy).

Ptali jsme se analytiků

Měly by USA schválit další masivní pomoc pro ekonomiku?

Marek Hatlapatka, Cyrrus

Situace v USA pokročila do fáze, kdy není otázkou, jestli použít peníze daňových poplatníků na stimulaci ekonomiky, ale spíše jakým způsobem. Pozornost se téměř výhradně upíná na poptávkovou stranu, tedy na to, co můžeme zastřešit výrazem keynesiánská politika. Žádná koncepční rešení, více regulace a snaha za každou cenu zvýšit spotřebu Američanů. Taková politika nemůže mít dlouhodobější úspěch.

David Marek, Patria Finance

Při omezené účinnosti měnové politiky, úrokové sazby jsou prakticky na nule, se spoléhá na fiskální opatření, jež by mohla zmírnit a zkrátit recesi. Otázkou zůstává mix výdajových a daňových stimulů. Prozatím je balíček složen v poměru dvě ku jedné ve prospěch vyšších výdajů. Republikáni by samozřejmě rádi viděli opačný poměr, takže po schvalovacím procesu ve Sněmovně reprezentantů a Senátu může výsledný balík opatření vypadat trochu jinak. Nicméně, účinný fiskální stimul nepomůže jen ekonomice USA, ale celosvětové ekonomice včetně České republiky.

Jiří Škop, Komerční banka

Aby se Amerika vyhnula dalšímu zhoršení situace, je záchranný balíček vítán. Z velké deprese existuje ponaučení, že čím dříve záchranné balíčky přijdou a měnové autority se vyhnou chybám, propad ekonomické aktivity nemusí být nakonec tak hluboký. Nicméně tyto záchranné akce mají i odvrácenou stranu mince, a to rostoucí deficit státního rozpočtu a růst dluhu. A nutnost ho profinancovat větší emisí státních dluhopisů, pro které ovšem nemusí být na trhu místo. A pokud centrální banka monetizuje státní dluh, hrozí zase ze střednědobého pohledu vyšší inflace.