Vyplývá to z průzkumu agentury AP, která zkoumala žádosti o pracovní víza do Spojených států. Dvanáctka amerických bank, která dohromady dostala pomoc už za 150 miliard dolarů, zažádala v uplynulých šesti letech o víza pro 21 800 pracovníků.
Zkušenosti za juniorský plat
Na běžné Američany taková čísla působí jako červený hadr. Mezi nejhledanějšími byly totiž pozice firemních právníků, investičních analytiků nebo personálních specialistů. Průměrná roční mzda je u těchto profesí přes devadesát tisíc dolarů, což je téměř dvakrát více, než kolik bere průměrná americká rodina.
A s tím, jak se loni finanční krize prohloubila a banky začaly mít existenční problémy, počet jejich žádostí o víza typu H-1B pro zahraniční pracovníky ještě o téměř třicet procent vzrostl.
Důvodem jsou nižší mzdy, které jim oproti zkušeným Američanům mohou vyplácet. Vláda sice oficiálně vydává mzdové řebříčky a hlídá, aby firmy platily na srovnatelných pozicích stejné peníze domácím i přeshraničním, ale systém se dá obejít. Banky například za juniorské platy zaměstnávají zkušené zahraniční bankéře. Ti jsou také spokojeni, protože si proti svým domácím příjmům v USA polepší.
"Systém je možné perfektně legálně obejít," říká právník John Miano z firmy Summit, jenž stojí v čele spolku, který by rád vydávání víz H-1B omezil. Tato víza mají být určena hlavně na dočasné zaměstnávání vysoce kvalifikovaných pracovníků z "nedostatkových" oborů, například technických nebo IT.
Banky se brání tím, že začaly brát zahraniční zaměstnance už dávno před vypuknutím krize a důvodem byl nedostatek zkušených Američanů. Uvedla to šéfka Asociace amerických bankéřů Diane Casey-Landry. Tento důvod však chce dnes málokdo slyšet.
"Je čas velmi vysoké nezaměstnanosti, a když uvážíte pomoc, kterou banky dostávají od státu, dělají si z daňových poplatníků jen dojnou krávu," uvedl senátor Chuck Grassley z Iowy.
Na zažitou praxi se už objevily také první konkrétní stížnosti. Programátor David Huber z Chicaga svědčil před Kongresem proti svému bývalému zaměstnavateli Bank One. Ten se s ním rozloučil pro nadbytečnost, ale Huber později zjistil, že banka zažádala na jeho místo o zahraniční specialisty přes vízový systém H-1B. "Být Američanem je v naší zemi při hledání práce nevýhodou," nechal se slyšet Huber.
Penzistka Jennifer Scottová z Kalifornie, která dříve pracovala pro Bank of America, přiznává, že před čtyřmi lety asistovala při "dovozu" cizinců. "Nemělo to nic společného s nedostatkem lidí. Prostě nechtěli platit americké platy," dodává.
Bankovní balíčekJak chce prezident Barack Obama pomoci americkým bankám – peníze na poskytování půjček a úvěrů pro lidi a menší podnikatele, od čehož si stát slibuje vytvoření nových pracovních míst – výměnou za pomoc omezí banky výplaty obřích bonusů ve vedení – založení "špatné banky", do které by stát od soukromých bank vykoupil jejich špatné investice a úvěry – penězi z balíčku chce stát ručit za hypotéky, které předtím banky upraví tak, aby jejich splátky byly dostupnější Pramen: Bloomberg |
