Američané se vrací k uvolňování měnové politiky po více než čtyřech letech. Naposledy se peníze ve Spojených státech zlevňovaly v červnu 2003, kdy se dostaly na 46leté minimum jednoho procenta. - více zde
O rok později ale nastartovalo schodovité zdražování. Na sedmnácti následujících zasedáních bankéři rozhodli vždy stejně: čtvrt procenta nahoru.
Ekonomika v ohrožení
Nyní ale Američané musí řešit vážný problém. Krize hypoték může způsobit krizi úvěrového trhu a celou americkou ekonomiku poslat do recese. Právě nižší úroky mají dalšímu poklesu trhu s bydlením zabránit. Nižší úroky tak mohou ekonomice pomoci.
Bývalý šéf Fedu Alan Greenspan ale svého následovníka Bena Bernankeho varoval, aby se se snižováním sazeb neunáhlil. Nižší sazby totiž mohou znamenat silné inflační tlaky a americká ekonomika by tak nakonec nemusela vyjít úplně nejlépe. -více zde
S tím, jak tento příliv slábne a výrobní náklady v zemích jako Čína začínají růst, mizí i síly, které držely inflaci na nízké úrovni, řekl Greenspan v rozhovoru pro magazín Newsweek.
Američané obrat trendu signalizovali už v polovině srpna, kdy o půl bodu snížili sazbu, za niž Fed půjčuje komerčním bankám. Opatření má být pouze dočasné a má řešit právě problémy hypotečního trhu.
Evropa zdražuje, ale peníze má levnější
V Evropě naopak sazby pomalu rostou, stále se ale drží poměrně hluboko pod americkými. Úroková sazba v eurozóně je nyní na téměř šestiletém maximu.
Evropská centrální banka pozvolna zvyšuje sazby od prosince 2005 a naposledy základní úrok vzrostl v červnu, kdy se dostal na čtyři procenta. Čeští bankéři poslali kvůli strachu z inflace sazby výš o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta. - více zde
