Ve svém pravidelném hodnocení stavu hospodářství nejsilnější světové velmoci Greenspan ukázal podle odborníků méně optimismu, než se čekalo.
Fed sice stále věří, že americká ekonomika se zřejmě časem vrátí k rychlejšímu růstu. Podle Greenspana je však možné, že nejistota zapříčiněná hrozící válkou s Irákem maskuje přetrvávající deformace a nevyváženosti. "Nezanedbatelné nejistoty podkopávají ekonomické výhledy, zvláště co se nejbližší budoucnosti týče," uvedl šéf Fedu ve svém projevu.
Greenspan se navzdory očekávání ve svém projevu téměř vyhnul tématu, které nyní hýbe Amerikou. Plánu prezidenta Bushe snížit v nejbližších letech daně, čímž by státní pokladna USA přišla zhruba o 695 miliard dolarů. Bush tak chce rozhýbat ekonomiku.
Na druhou stranu však Spojeným státům hrozí prohloubení rozpočtového deficitu, který má v letošním fiskálním roce dosáhnout rekordní výše 304 miliard dolarů. A to ještě válka může výdajovou složku rozpočtu pořádně nafouknout.
Snižování daní na úkor rostoucího deficitu se však nelíbí hlavně Bushovým politickým odpůrcům z Demokratické strany. A nelíbí se ani některým ekonomům - téměř čtyři stovky z nich, včetně deseti nositelů Nobelovy ceny a mezi nimi i Joseph Stiglitz, považují plán George Bushe za "fiskální šílenství". Podle nich je snížení daní zbytečně rozsáhlé, bude mít příliš pomalý účinek a navíc se týká spíše lidí s vyššími příjmy.
Zvyšování deficitu do budoucna se nelíbí ani Alanovi Greenspanovi. "Jsem přesvědčen, že pokud nebudou zavedeny donucovací mechanismy, které napomohou zvládnout rozpočet, výsledný nedostatek jednoznačně určeného směru a cílů zvýší chuť politiků zvyšovat rozpočtový deficit ještě více," dotkl se ve svém projevu pouze nepřímo Bushova plánu Greenspan.
Jedním dechem zároveň dodal, že by právě proto měly být bez jakéhokoliv zdržování zavedeny metody a postupy, které způsobí, že deficit a vládní výdaje se bude muset začít snižovat.
Greenspan ve své řeči také vyzval, aby se Spojené státy začaly pomalu připravovat na problémy, které přinese stárnutí populace. Do důchodu totiž má odejít početně silná generace takzvaných "baby-boomers", a tím se zvýší sociální a zdravotní výdaje z rozpočtu.
"Jsme nyní v období relativního demografického klidu. Ale stárnutí populace tuto pokojnou periodu do deseti let ukončí," varoval Greenspan s tím, že by proto bylo rozumné připravit se na tento náraz výdajů ze státní pokladny raději včas než později.
