USA: přistání se zasunutým podvozkem?

P r a h a - Zlaté časy americké ekonomiky, která v posledních deseti letech zažívala nebývalý rozkvět, jsou zřejmě ty tam. Na začátku nového tisíciletí totiž stále více odborníků varovně vztyčuje prst: Spojené státy nejenže zpomalují svůj hospodářský růst, ale může jim dokonce hrozit i recese. Svědčí o tom některé signály - s výjimkou vánočních svátků slábne v USA spotřebitelská poptávka, klesá výroba. Negativně na ekonomiku působí i propad na akciových trzích v posledních měsících. Akcie přitom byly donedávna jejím velkým tahounem.

Nezaměstnanost je sice stále velmi nízká, ale v posledním prosincovém týdnu stoupl počet nových lidí bez práce na nejvyšší úroveň za posledních dva a půl roku - na 375 tisíc osob. Hodně napoví i vývoj v oblasti růstu platů, tyto údaje by měly být zveřejněny již dnes.

NEČEKANÝ KROK
Americká centrální banka (Fed) se snaží zachránit, co se dá. Její šéf Alan Greenspan ve středu nečekaně snížil hlavní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na šest procent a snaží se americké hospodářství znovu rozhýbat. O snižování sazeb se sice v USA stále více mluvilo, téměř nikdo však nečekal, že k tomu dojde ještě před zasedáním vedení Fedu v polovině ledna.

Směrem dolů se přitom sazby pohnuly poprvé za poslední dva roky.

"Jsem rád, že Fed úrokové sazby snížil, věřím, že tento krok byl nezbytný. Jde o krok, který zajistí, že naše ekonomika nepůjde do vývrtky," reagoval na Greenspanův krok americký prezident George Bush.

Někteří odborníci jsou však mnohem více pesimističtí. A to přesto, že například prognóza Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) počítá v letošním roce v USA s ekonomickým růstem ve výši 2,5 až 3,0 procenta. Tedy se zpomalením ze současných hodnot, ale stále ještě s poměrně příznivou dynamikou.

MŮŽE BÝT I HŮŘ
"Podle našeho názoru Ameriku žádné lepší časy nečekají. Již půl roku tvrdíme, že USA čeká přistání, které bude hodně tvrdé. Nedá se vyloučit ani recese," tvrdí analytik londýnské pobočky Commerzbank Nick Parsons. Fed podle něho snižováním sazeb nic nezmění, Ameriku stáhne dolů nedostatek likvidity, tedy málo peněz v oběhu.

Parsons přitom klade paralelu mezi vývojem v Japonsku v devadesátých letech a současným stavem ekonomiky v USA. "Úrokové sazby v Japonsku klesly až na nulovou hodnotu, spotřebitelskou poptávku se tam však stále nedaří rozhýbat," dodal Parsons.

Největším nebezpečím pro Ameriku podle něho znamená nedostatek úspor znásobený ztrátami na akciových trzích. "Lidé nebudou mít dost peněz a důvěry v lepší časy - to se projeví omezením spotřebitelských výdajů. O zboží bude menší zájem, firmám se mohou začít hromadit zásoby, a budou tak mít nižší výdělky. To se může odrazit i na zvýšení nezaměstnanosti a omezení investic," vysvětlil Parsons.

Jen o něco málo optimističtější je ředitel Expandia Holdingu Miroslav Singer. "Na snížení sazeb sice zareagovaly akciové trhy, ale zase šel dolů dolar. Americké ekonomice může krok Fedu prospět, Greenspan však nyní bude muset balancovat na tenkém ledě," prohlásil Singer. Trh se totiž podle něho může v případě, že dolar bude dále klesat a investoři v něj ztratí důvěru, zhroutit.

VĚŠTĚNÍ Z KOULE
"Odhadovat nyní, jak se bude v letošním roce americká ekonomika vyvíjet, je příliš brzo. Nikdo totiž nemůže s jistotou tvrdit, ani jaký bude tento kvartál. Překvapilo by mne ale, kdyby z hlediska výnosnosti byl pro investory letošní rok nějak výrazněji příznivý," doplnil Singer. Za největší rizika pro americkou ekonomiku přitom považuje na jedné straně vývoj chování spotřebitelů, kteří by neměli příliš omezovat své výdaje. Záleží však na tom, jakou budou mít důvěru v lepší časy.

Tuto důvěru také může silně ovlivnit i vývoj na akciových trzích. "Američané s oblibou ukládají své peníze do akcií, a pokud by ty šly výrazně dolů, může se roztočit spirála a ekonomika bude mít ještě větší problémy," dodal Singer.