Fed sazbu od prosince 2008 držel na rekordním minimu nula až 0,25 procenta, aby podpořil zotavování ekonomiky z tehdejší hluboké krize (více čtěte zde).
Výbor dal také najevo, že další přitvrzování měnové politiky bude „postupné“ a v rozhodování o něm bude hrát hlavní slovo vývoj inflace. Ta zůstává kvůli dlouhému propadu světových cen energií velmi nízká a je hluboko pod dvouprocentní cílovou úrovní Fedu. Fed ponechal výhled sazby, od níž se odvíjejí úvěrové náklady v ekonomice, pro příští rok na 1,375 procenta, což naznačuje, že během roku by mohl sazbu zvýšit čtyřikrát o čtvrt bodu.
„Výbor soudí, že v letošním roce došlo k podstatnému zlepšení situace na trhu práce a je odůvodněně přesvědčen, že inflace bude ve střednědobém výhledu růst ke svému cíli dvě procenta,“ uvedl Fed v prohlášení, které přijal jednomyslně celý měnový výbor.
Minimálními úroky se Fed, stejně jako centrální banky ostatních vyspělých zemí, snažil od krize podporovat růst ekonomiky. V předešlých letech Fed ekonomiku povzbuzoval i rozsáhlými nákupy dluhopisů. Ty ale loni ukončil a od té doby naznačuje, že se blíží k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2006. To podmiňoval zejména příznivým vývojem trhu práce a vyhlídkou na zvyšování inflace.
Měnová politika zůstává uvolněná
Šéfka Fedu na pozdější tiskové konferenci uvedla, že měnová politika zůstává i po dnešním kroku uvolněná. „Hospodářské oživení ušlo dlouhou cestu, ještě ale není úplné. Zůstává prostor pro další zlepšování trhu práce a inflace je nadále pod naším cílem. Ekonomika si ale vede dobře a očekáváme, že v tom bude pokračovat,“ sdělila Yellenová.
„Fed zahájil nejmírnější přitvrzování politiky ve své historii. Udělá všechno pro to, aby ujistil trhy, že najíždí na ́postupnou ́ dráhu a že nepůjde o tradiční cyklus zvyšování úroků,“ řekl agentuře Reuters hlavní ekonom německé pojišťovny Allianz Mohamed El-Erian.
Dolar proti ostatním měnám dočasně zpevnil, brzy ale začal oslabovat a jeho index proti šesti hlavním světovým měnám před 21:00 SEČ ztrácel 0,5 procenta. Americké akcie reagovaly na rozhodnutí Fedu vzestupem a své zisky si díky vyhlídkám na pomalé zvyšování sazeb udržely.
Rozhodnutí je příznivé i pro českou ekonomiku, míní expert
Podle Lukáše Kovandy, který je hlavním ekonomem finanční skupiny Roklen, vysílá Fed dnešním rozhodnutím zřetelný signál, že stav amerického hospodářství hodnotí příznivě. „To je nepochybně pozitivní zpráva i z hlediska vývoje globální ekonomiky. Rozhodnutí Fedu je tak příznivé i pro českou ekonomiku,“ uvedl Kovanda.
Kovanda stejně jako František Bostl z makléřské firmy Colosseum poukázali rovněž na možný příznivý vliv očekávaného posilovaní dolaru na ekonomiku eurozóny i Česka. V roce 2014 činil český export do USA více než 81 miliard Kč a zaznamenal meziroční nárůst o 17 procent, konstatoval Bostl. Za posledních deset let se přitom český vývoz do USA zvýšil na dvojnásobek.
Americká ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila růst na 2,1 procenta z jarního tempa 3,9 procenta. V posledním letošním čtvrtletí čekají ekonomové mírné zrychlení na zhruba 2,5 procenta. Ekonomové Fedu nechali ve středu výhled hospodářského růstu v USA pro příští rok beze změny na 2,4 procenta.
