Celkem 14 firem, které tohoto čínského překážkáře podporují, oznámilo, že přes zranění s ním smlouvy sice neruší, ale že tím, že nevyhrál, přišel na prémiích až o 15 milionů dolarů.
Nechtěné vyřazení sportovce, který je společně s basketbalistou Jao Mingem v Číně nejpopulárnější, přijde místní sportovní byznys s 1,3 miliardy spotřebitelů pořádně draho. Pokud jste totiž Číňan a úspěšný a známý sportovec, ovlivňujete dnes i pohyb velkých peněz.
Podobně jako v Americe či jinde ve vyspělém světě se i tady stal ze sportu výnosný obchod. "Dlouholetý velký ekonomický růst, televize a vysoká popularita internetu dělají z našich sportovců hvězdy, které nesou peníze. Sportovci jsou ideální nositelé reklamy pro mnoho domácích a světových značek," říká Wej Ťi-čchong, bývalý místopředseda Čínského olympijského výboru.
A pohled do amerického čtrnáctideníku Forbes ukazuje, že nejvíce vydělávající čínští sportovci jsou skuteční boháči. Na prvním místě je basketbalista Jao Ming, hráč amerického Houston Rockets, jehož celkové příjmy z platu, prémií a především smluv o reklamě loni dosáhly v přepočtu téměř 75 milionů dolarů (1,2 miliardy korun).
Druhý byl překážkář Liu Siang s 25 miliony. I na západní poměry se přitom jedná o vysoké částky.
"Uvědomte si, že hovoříme o trhu s 1,3 miliardy potenciálních zákazníků. V případě olympiády ještě nikdy v historii nebyl tak rozhodující domácí trh, jako právě teď v Číně. A to má vliv na peníze pro sportovce už několik let," vysvětluje Michael Wood, ředitel reklamní společnosti Leo Burnett pro Čínu.
Jen tento rok mají domácí i zahraniční firmy utratit v Číně šest miliard dolarů (98 miliard korun), které souvisí s reklamou pro olympiádu. A snaží se proto ze všech sil ulovit nejlepší čínské sportovce.
Kromě Jao Minga a Liu Sianga ještě například skokana do vody Chuo Ťing-ťinga, fotbalistu Ma Siao-sua či pingpongovou legendu Teng Ja-pinga. Nabízejí jim proto smlouvy, které v mnoha zemích nemají obdoby.
Stačí se pak podívat v těchto dnech na čínské televizní programy a do místních novin – ty překypují reklamou s nejúspěšnějšími sportovci.
Firmy z celého světa přitom vědí, co dělají a na jakém trhu se pohybují. Jen loni se prodalo na čínském trhu 24 miliard lahví Coca-Coly, KFC zde má 2 000 restaurací a McDonald's či kavárny Starbucks jsou všudypřítomné. Nokia tady v minulém roce prodala 70 milionů mobilních telefonů a třeba sportovní gigant Adidas má otevřeno 4 000 prodejen.
"Pohybujeme se v obchodním prostředí, které bude svou velikostí a objemem v blízké budoucnosti světově ojedinělé. Proto investice několika milionů dolarů do úspěšného sportovce v době, kdy je země zcela posedlá olympiádou, vlastně ani není tolik peněz," říká Terry Rhoads ze sportovní konzultační firmy Zou Marketing.
Čínské podmínky jsou přesto někdy netradiční.
Desátek pro bafuňáře
Jao Minga, který hraje v americké NBA, zastupuje obchodní agent Lu Chao a ten dokázal už dávno všechny smlouvy "vymanit" zpod kontroly čínských sportovních asociací a orgánů.
Ovšem další hvězdy to ještě tak jednoduché nemají. Třeba marketingová práva na překážkáře Liu Sianga drží Čínská atletická asociace a jeho agent s ní musí dojednávat všechny podmínky. Neznamená to sice, že by Liu přišel o hodně peněz, ale komunističtí funkcionáři si přece jenom nechávají za "vstřícnost" zaplatit.
"Je otázka, kdy budou nastaveny standardní podmínky známé ve vyspělém světě. Čínské úřady totiž ročně investují stamiliony dolarů do přípravy nejlepších sportovců a je jasné, že na jejich profitu se proto chtějí podílet," říká agent Lu Chao.
V souvislosti s roztočenými miliony dolarů kolem sportu je zajímavá prémie vůbec prvního čínského olympijského vítěze. Su Chaj-feng, střelec z pistole, který vyhrál na hrách v Los Angeles v roce 1984, dostal za své vítězství prémii 9 000 jüanů.
To je dnes kolem 1 300 amerických dolarů (přes 21 tisíc korun). Suma tehdy i nyní vysoce zajímavá z jiného pohledu: tolik peněz si stamiliony Číňanů nevydělají v současnosti ani za celý rok.
