V Česku to platí, zejména pokud jde o úspory domácností. Ze statistik České národní banky vyplývá, že finanční domy na rozdílech v úrocích vydělávají čím dál více.
V současnosti z vkladů nabízejí okolo jednoho procenta ročně, z úvěrů chtějí v průměru procent osm. Před třemi lety byl tento rozdíl menší, činil šest procent.
Ještě více narostl rozdíl mezi krátkodobými vklady a rychlými spotřebitelskými úvěry. Tam činí marže bank už čtrnáct procent. Před třemi lety byly banky k lidem štědřejší, rozdíl mezi úroky z půjček a vkladů byl "jen" jedenáct procent.
Jediný, kdo z klesajících úroků v zemi těží, jsou podniky a obce. U nich si banky podobnou taktiku nedovolí a úroky snižují rovnoměrněji z vkladů i úvěrů.
"V Česku je specifická situace, protože klienti jsou nesmírně líní. Vnímají svůj vztah k bance tak, že peníze prostě musí zaplatit," říká analytik Tibor Bokor ze společnosti Wood & Company, kde sleduje vývoj bankovních akcií. A radí nakupovat - mimo jiné ve vidině ještě vyšších zisků, tažených mimo jiné růstem obchodů a marží.
Poslední čísla mu dávají za pravdu. Tři největší banky tento týden oznámily výsledky za první tři čtvrtletí, kdy dohromady vydělaly přes šestnáct miliard korun. Například Česká spořitelna získala na rozdílech v úrocích o miliardu víc.
Podle odhadů národní banky by mohly letos na úrocích vydělat všechny banky dohromady o čtyři miliardy víc než loni. Část z toho je rezerva pro případ, že lidé nástup půjček nezvládnou, předluží se a nebudou peníze vracet.
I proto je u masově prodávaných půjček marže tak vysoká, aby dobří klienti pokryli riziko neplatičů. Aktuální výše dluhů domácností u bank je 277 miliard, o 70 více než před rokem.
Hlavně půjčky domácnostem jsou pro bankéře největším zdrojem obživy. Velké banky na jaře zvedly i některé poplatky spojené s běžnými operacemi na účtu, přičemž příjmy jim rostou i díky rozmachu nových služeb, jako jsou platební karty, telefonní bankovnictví či hypotéky.
U hypoték jsou marže sice nízké a menší banky se nyní snaží u tohoto produktu o cenovou válku, nicméně právě poplatky a vidina celé plejády produktů přibalených k hypotéce umožňují nasadit na první pohled agresivní cenovou politiku.
Jen sjednání hypotéky přijde běžně na deset tisíc korun, klienti si v bance musí zavést běžný účet, pojistit se, a pokud se všechno sečte dohromady, marže vyskočí nejméně o půl procenta.
Bankéři však chtějí vydělávat víc. "Přinášet marži pod jedno procento je pro kteroukoli banku dlouhodobě neudržitelné," uvádí šéf hypotečních obchodů v České spořitelně Kamil Kosman.
Bankéři se také hájí tím, že za lepší služby je nutné platit, navíc nároky akcionářů jsou velké. Podle šéfa Komerční banky Alexise Juana proto nelze čekat, že by bankovní služby zlevnily.
"Akcionáři čekají velkou návratnost svých investic a jsme na úrovni, kdy bohužel nemůžeme poplatky a sazby snižovat a přitom se dívat, jak klesá náš výdělek," uvedl Juan, který tuto strategii před měsícem projednal s francouzskými majiteli banky v plánu na příští tři roky.
