Tým profesora Holého v roce 2009

Tým profesora Holého v roce 2009 | foto: http://www.uochb.cz

V Dejvicích je díky Holému jeden z nejbohatších ústavů světa. Lidi však nepřeplácí

  • 190
Ústav organické chemie a biochemie se díky práci profesora Antonína Holého stal jedním z nejbohatších vědeckých pracovišť světa. "Zaměstnance nepřeplácíme, investujeme do vědy a šetříme do budoucna," říká Zdeněk Havlas, blízký spolupracovník profesora Holého a bývalý ředitel ústavu. Nyní zde vede svůj vědecký tým.

Jaké jsou příjmy ústavu z patentů profesora Holého?
Za celou dobu jsem to kumulativně vlastně ani nepočítal, ale loni to bylo 1,4 miliardy korun. Z toho jsme museli zaplatit daň, poplatky autorům a podobně. Celkově byl roční zisk ústavu 800 milionů, i přes velké investice do vědy.

Patenty byly zapsány na ústav, nebo na pana profesora?
Pokud uděláte objev jako zaměstnanec, tak podle zákona patent patří zaměstnavateli. Autorům se samozřejmě vyplácí částka, která je dána vnitřními předpisy.

Zdeněk Havlas

Děláme vše pro to, abychom nemocným lidem pomohli – nic však nelze při vývoji léků urychlit, říká Zdeněk Havlas.

Narodil se 15. května 1951, vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK, obor fyzikální chemie.

V zahraničí studoval na Cornell University v Ithace (USA) u Roalda Hoffmanna, nositele Nobelovy ceny, na Univerzitě J. W. Goetha ve Frankfurtu a na univerzitě v Coloradu.

Publikoval 4 knihy, 150 studií a má 2 500 citací ve vědeckých dílech.

Do května loňského roku vedl Ústav organické chemie a biochemie.

Jaký preparát vydělává ÚOCHB nejvíce?
Je to všechno, co obsahuje Viread (lék na léčbu AIDS na bázi látky tenofovir – pozn. red.), tedy Truvada a Atripla, která momentálně vede. Truvada však byla před dvěma lety uznána i na léčbu hepatitidy B. Nyní tedy nerozlišíme, která část příjmů je z léčby AIDS a která z hepatitidy.

S kým se může v rámci příjmů váš ústav měřit? Je unikátní v rámci střední Evropy, EU, nebo dokonce světa?
Jednoznačně světa. Vyděláváme víc než například Princeton.

Většina licenčních příjmů přichází od firmy Gilead Sciences. Kdy vlastně spolupráce s Američany začala, jak vás firma našla?
Naopak, Gilead vznikl až na základě našich patentů. Dostat něco do výroby totiž není vůbec jednoduché. Klíčové patenty byly zapsány v letech 1985 a 1986, pak se hledal realizátor. Nenašel se v tehdejší ČSSR ani v Evropě, našel se až v Americe. Byla to společnost Bristol-Myers, která však po nástupu nového managementu prohlásila, že v tom není žádná budoucnost, a celý vývoj léku zastavila. Lidé, kteří tam pracovali v laboratoři, a kteří měli praktické zkušenosti s našimi látkami, jim však důvěřovali. Šli do rizika, půjčili si kapitál a odkoupili licenční práva. Převzali malou chemickou firmičku o patnácti lidech a začali vyvíjet lék. To bylo v roce 1990.

Firma Gilead se tak vlastně proslavila jen díky Čechům?
Vývoj prvního léku jim trval šest let. V roce 1996 začali nabízet Vistide na léčbu infekcí, který byl komerčně úspěšný. Firma ale hlavně ukázala, že dokáže uvést lék na trh, a získala tak další prostředky od investorů.

Co vynáší více, licenční tantiémy za léky, nebo patenty?
Pokud ve smlouvě chcete licenční poplatky z léků, tak většinou za samotný patent nepožadujete příliš mnoho. Bývá to malá částka, protože očekáváte, že to hlavní přijde až poté, co se lék zúročí na trhu. Dnes dostáváme jen licenční poplatky. Velké příjmy přišly až po roce 1996. Ze začátku to bylo relativně málo. Dnes to lineárně stoupá zhruba o 600 tisíc dolarů každý čtvrtrok. Vloni to bylo kolem 100 milionů dolarů.

Jak s těmito penězi nakládáte?
Zákon nám dovoluje jen dvě věci: dávat je do základního výzkumu, tedy do hlavní činnosti našeho ústavu, nebo si peníze uchovat na účtech v bance či ve státních obligacích. Děláme obojí, používáme peníze na podporu vědy a dále je šetříme na budoucí podporu vědy. Navíc kompletně rekonstruujeme, dostavujeme a modernizujeme areál ústavu.

Jsou platy ve vašem ústavu vyšší než jinde?
Nepřeplácíme lidi. Spíše bych řekl, že plat je pro nás otázka nabídky a poptávky. Neplatíme špatně, ale nemíníme prostředky jakkoliv mrhat. Trošku hřešíme na to, že pracovat v tomto ústavu je čest.

To znamená, že vědce z ciziny na platy nelákáte?
Lákáme a máme je. Nabízíme jim však totéž, co těm českým.

Zvětšil se díky velkým úspěchům ústav? Kolik má zaměstnanců?
Trošku se zvětšil. Fyzický počet lidí je něco přes pět set, plných úvazků je ale jen 350. Máme tu totiž plno studentů a návštěvníků, kteří často úvazek nemají.

Dostáváte nadále granty a peníze z rozpočtu, nebo vše financujete sami?
Ze státního rozpočtu dostáváme stále méně, takže to dorovnáváme z vlastních zdrojů. Usilujeme o granty a grantová úspěšnost je předpokladem úspěšnosti jednotlivých vědeckých týmů.

Kdy skončí platnost patentů, co budete dělat poté?
V roce 2017 to začne klesat. V té době budeme mít našetřeno na nějaké roky života tak, jak je vedeme dnes, takže to nebude žádná velká tragédie. Samozřejmě chceme nadále vydělávat na jiných projektech, nespíme a snažíme se být úspěšní i po éře pana profesora Holého. Řadu věcí máme rozjetých, některé jsou už jistota, například ve veterinární léčbě. Další projekty rozvíjíme, abychom uspěli i v budoucnosti a zase tu kasu naplnili.

Rýsuje se nějaký další opravdu velký úspěch?
Rýsuje, ale já vám to nepovím. Jsou to všechno ještě věci takříkajíc přísně tajné.