ČTĚTE TAKÉ:
Štrasburk už brzy začne řešit české nájmy
Pokud soudci zruší celou tuto část zákoníku, najímání bytů by bylo srovnatelné například s pronájmem auta. Tím by tři čtvrtě milionu majitelů starých dekretů na byt s regulovaným nájmem ztratilo ochranu, kterou jim zmíněná pasáž zaručovala. Majitelé by pak mohli požadovat vyšší činži, a pokud by se na ní s nájemníky nedohodli, mohli by je z bytu vypovědět.
"Kdyby se vypustila ze zákoníku pasáž o nájmu bytu a Ústavní soud by řekl, že platí jen obecná ustanovení, šlo by všechny smlouvy na dobu neurčitou vypovědět do tří měsíců, a to bez svolení soudu, jak tomu bylo doposud. Už by se nemusel držet regulovaný nájem," říká advokátka Klára Veselá-Samková, která bude hájit české majitele domů ve Štrasburku.
Majitelé si u tamního soudu pro lidská práva stěžují na český stát, že jim neumožňuje vybírat nájemné na pokrytí nákladů spojených s údržbou jejich domů.
"Skončily by také přechody nájmu bytu na příbuzné," uvedl Jan Eliáš z tiskového oddělení Městského soudu v Praze, který má na starosti občanskoprávní záležitosti. Právě z odvolacího senátu městského soudu vzešel podnět ke zrušení části občanského zákoníku na Ústavní soud.
Podle mluvčího Ústavního soudu Michala Spáčila soudci budou návrh projednávat již tento týden na plénu, teprve pak se rozhodne, zda se jím budou dál zabývat.
Pro advokátku Veselou-Samkovou a její klienty by zrušení části občanského zákoníku znamenalo, že by ve Štrasburku mohli požadovat kompenzace od státu jen do doby, než by rozhodnutí Ústavního soudu vešlo v platnost. Regulované nájmy se v Česku nehýbou už od roku 2002 a od této doby požadují majitelé náhradu.
Podle Veselé-Samkové by podobné gesto Ústavního soudu mohlo české majitele připravit o nárokované odškodnění, podle ní je to však nejlepší možné řešení sporu.
"V tomto případě by Štrasburk nemusel být nakloněn náhradám vůbec. Mohl by uznat pouze morální náhradu, ale ne náhradu ušlého zisku," dodává Veselá-Samková.
Ve Štrasburku jde o desítky miliard
Jen za morální újmu požaduje každý majitel u soudu 10 tisíc eur, tedy necelých 300 tisíc korun a stížností je na tři tisíce. Pokud by štrasburský soud přiznal českým majitelům i náhradu ušlých zisků, stát by jim musel vyplatit až desítky miliard korun.
Ve Štrasburku se zatím čeká na rozhodnutí v podobném případu polské majitelky francouzského původu Marie Hutten-Czapské, to by podle zdrojů ze soudu mohlo padnout někdy v březnu a pak už nebude nic bránit tomu, aby se soudci začali zabývat i českým případe
Zákon o jednostranném zvyšování nájemného, který koncem loňského roku schválila Sněmovna a který by měl majitelům aspoň částečně ulevit, bude tento týden projednávat Senát. Majitelům se však zákon nelíbí.
