„Podstatu námitek navrhovatel shrnul tak, že napadená ustanovení porušují princip rovnosti a svobodu podnikání, a že požadavek bezúhonnosti a odborné způsobilosti nemá opodstatnění,“ uvedla soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.
Podmínka bezúhonnosti sice podle Ústavního soudu má jistý smysl, ale její negativní dopad je zásadnější než pozitivní efekty. Ministerstvo zemědělství ustanovení vysvětlovalo tak, že má předejít zneužívání dotací pro zemědělce z veřejných financí.
Podle Wagnerové by se však taková podmínka měla vázat až na poskytnutí dotace, nikoliv na samo podnikání v zemědělství. Proto soud ustanovení zrušil.
Novelu zákona o zemědělství prosazoval bývalý šéf resortu Jaroslav Palas. Prezident Václav Klaus normu vetoval, Poslanecká sněmovna však jeho veto v únoru 2004 přehlasovala. Zákon tak vstoupil v platnost a nespokojení zákonodárci převážně z řad ODS se obrátili na Ústavní soud.
Tam mimo jiné zdůrazňovali i skutečnost, že prokazování bezúhonnosti a kvalifikace se netýká současných hospodářů, což údajně zakládalo nerovné podmínky v podnikání. Poukazů na nerovnost bylo ve stížnosti více.
