Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do prodejny se nechodí poslouchat rádio. Nemusí za něj platit, uznal soud

  14:48aktualizováno  14:48
Když si prodavač pustí v obchodě vlastní rádio, nemusí kvůli tomu provozovatel platit kolektivnímu správci autorských práv. Požadovat licenci by bylo v podobných případech přepjatě formalistické, rozhodl Ústavní soud.
Ústavní soud (ilustrační snímek)

Ústavní soud (ilustrační snímek) | foto: ČTK

Ústavní soud vyhověl firmě Velo CZ, která měla podle původního verdiktu právě kvůli rádiu v prodejně kol platit 2093 korun Ochranné asociaci zvukařů - autorů. Sporem se musí znovu zabývat Krajský soud v Hradci Králové.

V podobných případech by měla justice podrobněji zkoumat konkrétní okolnosti, zdůraznil ÚS v nálezu. Pokud hraje rádio jen pro personál nebo v prodejně zní jako tichá kulisa, nelze to pokládat za šíření díla veřejnosti ve smyslu autorského zákona. "Zákazníci tam nechodí proto, aby tam poslouchali hudbu z rozhlasu. Chodí tam nakupovat a mnohdy tu kulisu ani neposlouchají," řekl novinářům soudce zpravodaj Stanislav Balík.

Ochranná asociace zvukařů - autorů (OAZA)

Patří do skupiny takzvaných kolektivních správců autorských práv, podobně jako třeba známější Divadelní, literární a audiovizuální agentura Dilia a Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (OSA). Oficiální uznání ministerstvem kultury si OAZA vynutila až před několika lety. Ministerstvo zprvu zastávalo názor, že činnost zvukaře je v převážné míře technická a řemeslná, nikoliv umělecká.

Podle informací z loňského roku OAZA zastupuje téměř 400 zvukařů. Chrání jejich autorská práva u hudebních i audiovizuálních děl. Výběr většiny poplatků pro asociaci v současnosti zajišťuje Intergram, další kolektivní správce autorských práv.

Firma Velo CZ dnešní nález přivítala, a to nejen kvůli vlastní soudní při, ale i kvůli širšímu přesahu. Podobný verdikt firma podle právníka Petra Molnára očekávala, a to mimo jiné díky staršímu rozhodnutí Soudního dvora EU v podobné kauze.

Poslouchá prodavačka, nebo zákazníci?

Podle původního verdiktu krajského soudu firma při svém podnikání zpřístupňovala zákazníkům rozhlasové vysílání, a tím se obohatila na úkor mistrů zvuku, s jejichž asociací neměla licenční smlouvu. Firma v ústavní stížnosti tvrdila, že se hradecký soud vůbec nevypořádal s jejími argumenty - například s tím, že rádio patřilo prodavačce a že provozovatel obchodu z pouštěné hudby neměl žádný přímý ani nepřímý obchodní prospěch.

Krajský soud se podle ústavních soudců nevypořádal s podstatnými okolnostmi. Vždy je prý potřeba zodpovědět otázky, zda firma skutečně po celou dobu uvedenou v žalobě provozovala zařízení umožňující šíření autorských děl a zda to skutečně byla díla autorů, jejichž práva asociace chrání na základě zákona či smlouvy. Pouhé konstatování, že v provozovně byl technicky způsobilý přístroj, k rozhodnutí nestačí.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.