Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ústavní soud zrušil regulované nájemné

  14:38aktualizováno  14:38
V bytech s regulovaným nájemným, což je téměř každý třetí v zemi, se nejpozději od roku 2002 bude platit nájem podle nových pravidel.
Ústavní soud totiž rozhodl, že stávající princip regulace je protiústavní a musí se změnit. K tomu by patrně došlo tak jako tak, protože změnu od roku 2002 slibuje i Zemanova vláda, nicméně po včerejším verdiktu už kabinet nemůže od svých plánů uhnout.
Glosa Martina Komárka

Ústavnímu soudu vadí, že nájemníci v regulovaných bytech žijí na úkor majitelů domů a že tito majitelé je dotují namísto toho, aby zmražení nájmů na udržitelné úrovni dotoval stát. "Diskriminace tkví v tom, že vlastníci domů jsou vmanipulováni  do situace,  kdy jsou nuceni dotovat to, co by mělo být povinností  celé společnosti", zdůvodnil soudce Vladimír Čermák.

Podle Ústavního soudu byli vlastníci domů diskriminováni už od roku 1948 a tento stav nebyl dodnes zcela napraven. "Princip spravedlivé rovnováhy vyžaduje, aby byl narovnán proces destrukce vlastnického práva a diskriminace vlastníků," řekl Čermák.

Návrh na zrušení vyhlášky předložila skupina čtrnácti senátorů v čele s Danielem Kroupou (ODA). "Jsme spokojeni. Tato vyhláška byla nespravedlivá. Vláda by měla nyní shromáždit prostředky pro sociální dávky na nájemné na jedné straně a na druhé straně by měla regulovat zisky z nájemného, tedy nikoli nájemné jako takové. Jde o to zabránit nepřiměřeným ziskům majitelů," řekl Kroupa.

Co čeké obyvatele nájemních bytů, se dozví už v červnu
Jaký osud tedy obyvatele nájemních bytů čeká od roku 2002 by mohlo být jasné už tento měsíc. Do konce června totiž ministerstva financí a pro místní rozvoj chtějí do vlády předložit první verzi návrhu nových pravidel.

Oba úřady tvrdí, že verdikt Ústavního soudu je nadbytečný, neboť se stávajícím režimem chtějí skoncovat právě od roku 2002. "Tento verdikt je naprosto v souladu s našimi plány. Chceme připavit nový zákon, který by centrální regulaci zcela zlikvidoval a zavedl smluvní nájemné," uvedl mluvčí ministerstva financí Libor Vacek.

Podobně sice hovoří i ministerstvo pro místní rozvoj, mezi oběma úřady ale zatím nepanuje jasná shoda, čím stávající režim nahradit. Podle ministerstva financí by se nájemník a majitel bytu museli dohodnout a v případě sporu by se obrátili na smírčí komisi na svém obecním úřadě.

"Pomůckou při stavovení nájmu by bylo takzvané místně obvyklé nájemné, které by určovala obec," vysvětlil Vacek s tím, že v lukrativních oblastech jako je Praha by nárůst po uročté období nesměl být vyšší než deset procent ročně.

Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje vypočítat pro každou obec vzoreček, který by stnovil novou hranici nájmů mezi tržním a regulovaným.

Experti obou úřadů nyní dokončují společný návrh. "V podstatě se obě strany shodují, že by se mělo deregulovat, a nyní se dolaďují technické detaily," říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Bohumil Plchot. Podle Vacka stále platí závazek připravit do konce června společný návrh zákona tak, aby jej vláda mohla v červenci projednat a aby do konce letošního roku mohl být zákon sepsán v paragrafovém znění.

Sdružení na ochranu nájemníků proti zrušení vyhlášky o regulaci nic nemá
Milan Taraba, místopředseda Sdružení na ochranu nájemníků je přesvědčen, že místo vyhláškou by napříště měla být tato problematika řešena zákonem. "Ta vyhláška měla spoustu vad, vláda a obce mluvily do smluvního vztahu mezi vlastníkem a nájemníkem. Ale k rozhodnutí soudu se vyjadřovat nebudu," řekl Taraba.

Člen správní rady občanského sdružení majitelů domů Petr Doležal naopak netajil spokojenost: "Znamená to, že majitelé budou moci vysvětlovat nájemníkům, kolik budou muset zaplatit po roce 2001, budou mít v ruce nástroj, který přitlačí vládu a parlament řešit tuto otázku. Zároveň poskytuje dost času na to, aby tuto otázku vyřešily."

Rozhodnutí soudu totiž znamená, že vláda svůj slib ohledně zrušení deregulací už nemůže vzít zpět: jinak se dostane do konfliktu s Ústavním soudem. Při tvorbě nových předpisů se přitom musí řídit obecným stanoviskem Ústavního soudu, že skupina vlastníků nájemních domů nesmí být diskriminována na úkor ostatních.

Doležal odhaduje, že obce, které vlastní asi 75% nájemních bytů, by ročně mohly ze zvýšeného nájemného získat až dvacet miliard korun navíc.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Japonský bezdomovec v Tokiu. Ilustrační foto
Podíl zaměstnanců, kteří kvůli malé mzdě žijí v chudobě, vzrostl

V Česku v posledních letech přibývalo lidí, kteří si v práci za celý rok nevydělali dost a spadli pod hranici příjmové chudoby. V roce 2011 se to týkalo zhruba...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka při tiskové konferenci na Úřadu vlády (14. června 2017)
Je to populismus, kritizují ekonomové Sobotkovo lobbování za vyšší mzdy

Zaměstnavatelé považují snahu premiéra Bohuslava Sobotky vyzvat francouzské a rakouské nejvyšší představitele ke zvyšování mezd českým pracovníkům za...  celý článek

(Ilustrační snímek)
COOP tlačil na dvě stě dodavatelů. Poškození mohou žádat „bolestné“

Společnost COOP Centrum družstvo, která zajišťuje nákup pro tisíce družstevních prodejen v Česku, tlačila na více než dvě stě dodavatelů, aby plošně snížili...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.