Miroslav Hofman z Ústí nad Labem ví o cyklostezkách úplně všechno. Většinu severočeských tras je schopen popsat na vyžádání úplně zpaměti a to i ty, které ještě neexistují. Spolupracuje i s výrobci cykloturistických map, které informuje o nových vyznačených trasách. Na kole už projel Německo, Rakousko či ostrov Korsiku, kde urazil za čtrnáct dní dvanáct set kilometrů. Koníčkem tohoto ústeckého člena Klubu českých turistů je i samotné vyznačování nových cyklostezek. "Opatřit tabulemi pět kilometrů lesních cest trvá celý den. Proto mě mrzí, že se na značení podepisují vandalové, takže tabulky se ztrácejí. Takto už například skoro vymizela stezka z Mikulova v Krušných horách do Loun," stěžuje si Hofman. Turisté mohou potkat pásové značky namalované na stromech, které připomínají staré známé čtyřbarevné směrovky pro pěší. Liší se tím, že místo bílé barvy je zde použita žlutá. Druhou možností je značení na umakartových či hliníkových tabulích se symbolem jízdního kola a číslem cyklostezky. Značit cyklotrasy také znamená vyjednávat s dopravní policií a Lesy České republiky. "Lesáci bývají vstřícní, ale někdy si vymyslí zajímavé požadavky. U sjezdu z Habartic do Unčína požadovali speciální varovnou tabuli, která by cyklisty upozornila, že auta tam jezdit sice nemohou, a tak se jich nemusejí obávat, ale vozidla Státních lesů tam jízdu zakázanou nemají. Proto pro nás Centrum dopravního výzkumu v Brně bude muset vymyslet grafický symbol, který cyklistovi jednoduše sdělí výše uvedené omezení," usmívá se Hofman.
22. července 2000
