"Kvůli finanční krizi nejsou prý peníze na boj s klimatickými změnami nebo se mluví o šetření ve školách," citoval Curtise britský list Guardian. "V bankovním systému ale peníze jsou. Jsme svědky velké expanze bankovních aktivit a přitom sami musíme platit vyšší DPH ze všeho, co kupujeme," tvrdí.
Spot si objednalo hned 48 britských organizací, které po dani volají. Dopis s výzvou na její zavedení už poslali i britským politickým stranám.
Hlavní argument zastánců nové daně je, že by mohla generovat velké výnosy relativně bezbolestně. Navíc by mohla omezit spekulativní nájezdy investorů, kterým v současnosti čelí například Řecko, píše Guardian.
Výše daně by měla být v průměru 0,05 procenta z mezibankovních transakcí, nikoli z převodů mezi bankami a zákazníky. Protože obrat finančních trhů je skutečně obrovský, mohlo by zdanění každé transakce ročně vynést až 400 miliard dolarů.
Celá věc je navíc politicky velmi průchodná - veřejné mínění je namířené proti bankám považovaným za viníky současné hospodářské krize. Nepomohly ani zprávy o vysokých odměnách, které si bankéři dál vyplácejí.
Proti nové dani stojí tři hlavní argumenty. Zaprvé - aby byla skutečně účinná, musela by fungovat celosvětově, což je vzhledem k odporu minimálně Spojených států dost nepravděpodobné. Zadruhé - vyšší transakční náklady by nakonec zaplatili klienti bank. A zatřetí - omezení spekulativních investic by předpokládalo zavedení mnohem vyšší sazby, uzavírá Guardian.
Nicméně pro nějakou variantu daně, s níž poprvé přišel v roce 1971 nositel Nobelovy ceny James Tobin, je řada politiků, včetně německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a britského premiéra Gordona Browna.
Brown navrhl vytvoření fondu, který by byl použit v případě příští bankovní krize a který by financoval právě výnos z daně z bankovních transakcí. Daň podporuje například také šéf britského bankovního regulačního úřadu Turner či finančníci George Soros a Warren Buffett.
Myšlenku daně podpořil také profesor a držitel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz. "Daň, která postihuje krátkodobé velmi spekulativní zisky, by byla dobrá. Pokud investujete na rok či deset let, bude daň malá. Pokud nakoupíte a za minutu prodáte, pro což je těžké najít nějaký společenský přínos, bude to dost," řekl Guardianu.
