Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Uvalme na banky daň Robina Hooda, vyzývá v klipu slavný režisér

  17:17aktualizováno  17:17
Režisér filmu Láska nebeská Richard Curtis natočil reklamní spot, který propaguje takzvanou daň Robina Hooda. Herec Bill Nighy v reklamě vysvětluje, proč by se měly zdaňovat bankovní transakce a peníze dávat na boj proti chudobě nebo změnám klimatu.

Tváří kampaně se stal známý herec Bill Nighy, který si v Curtisově filmu Láska nebeská zahrál stárnoucí rockovou hvězdu. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

"Kvůli finanční krizi nejsou prý peníze na boj s klimatickými změnami nebo se mluví o šetření ve školách," citoval Curtise britský list Guardian. "V bankovním systému ale peníze jsou. Jsme svědky velké expanze bankovních aktivit a přitom sami musíme platit vyšší DPH ze všeho, co kupujeme," tvrdí.

Spot si objednalo hned 48 britských organizací, které po dani volají. Dopis s výzvou na její zavedení už poslali i britským politickým stranám.

Hlavní argument zastánců nové daně je, že by mohla generovat velké výnosy relativně bezbolestně. Navíc by mohla omezit spekulativní nájezdy investorů, kterým v současnosti čelí například Řecko, píše Guardian.

Výše daně by měla být v průměru 0,05 procenta z mezibankovních transakcí, nikoli z převodů mezi bankami a zákazníky. Protože obrat finančních trhů je skutečně obrovský, mohlo by zdanění každé transakce ročně vynést až 400 miliard dolarů.

Celá věc je navíc politicky velmi průchodná - veřejné mínění je namířené proti bankám považovaným za viníky současné hospodářské krize. Nepomohly ani zprávy o vysokých odměnách, které si bankéři dál vyplácejí.

Proti nové dani stojí tři hlavní argumenty. Zaprvé - aby byla skutečně účinná, musela by fungovat celosvětově, což je vzhledem k odporu minimálně Spojených států dost nepravděpodobné. Zadruhé - vyšší transakční náklady by nakonec zaplatili klienti bank. A zatřetí - omezení spekulativních investic by předpokládalo zavedení mnohem vyšší sazby, uzavírá Guardian.

Nicméně pro nějakou variantu daně, s níž poprvé přišel v roce 1971 nositel Nobelovy ceny James Tobin, je řada politiků, včetně německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a britského premiéra Gordona Browna.

Brown navrhl vytvoření fondu, který by byl použit v případě příští bankovní krize a který by financoval právě výnos z daně z bankovních transakcí. Daň podporuje například také šéf britského bankovního regulačního úřadu Turner či finančníci George Soros a Warren Buffett.

Myšlenku daně podpořil také profesor a držitel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz. "Daň, která postihuje krátkodobé velmi spekulativní zisky, by byla dobrá. Pokud investujete na rok či deset let, bude daň malá. Pokud nakoupíte a za minutu prodáte, pro což je těžké najít nějaký společenský přínos, bude to dost," řekl Guardianu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.