Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Spořitelny neví, co s penězi na stavebku. Chtějí půjčovat i na nábytek

  1:00aktualizováno  1:00
Sáhnout dřív na stavební spoření a vzít si úvěr třeba na bazén? V budoucnosti by to nemuselo být nemožné. Asociace stavebních spořitelen se aktuálně snaží prosadit rozvolnění podmínek pro stavební spoření.

Majitelé jsou vášniví plavci, do odpočinkové zóny proto instalovali bazén. | foto: Marcela Staňková

Stavební spořitelny by potřebovaly nashromážděné peníze rozpůjčovat, aby vydělaly. Snaží se proto přesvědčit ministerstvo financí, aby mohly půjčovat i na jiné věci než jen na nákup bytu nebo novou vestavěnou kuchyň.

„Jednáme neformálně s ministerstvem financí o rozšíření účelovosti úvěrů,“ potvrdil Vladimír Staňura, šéf Českomoravské stavební spořitelny a zároveň šéf Asociace stavebních spořitelen.

„Jde o výklad zákona - panuje nejistota, jestli smíme dnes financovat volně stojící lednice, samostatně stojící garáže nebo solární panely na střechách,“ upřesňuje Staňura. Spořitelnám by se podle něj ulevilo, kdyby to zákon definoval jasně. Ve hře jsou tak například půjčky na vybavení domácnosti.

Při úvahách o tom, na co půjčovat, padla i otázka, zda by se ze stavebního spoření, tedy s podporou státu, měly financovat populární bazény. „Je to luxus, ne základní potřeba, nechceme provokovat a neprosazujeme to,“ říká Staňura.

Co s penězi od střadatelů?

Spořitelny dnes mohou půjčovat jen na koupi nebo rekonstrukci nemovitosti, která slouží k trvalému bydlení. Lidé si tak nemohou vzít úvěr ze spoření například na zvelebení rekreačního objektu. I to by spořitelny rády změnily. „Na stole neleží žádný konkrétní návrh. Pokud s tím spořitelny přijdou, jsme připraveni o tom diskutovat,“ uvedl Dušan Hradil, ředitel odboru finanční trhy ministerstva financí.

Dalším z nápadů Asociace je, že by si lidé mohli sáhnout na část úspor ještě před vypršením šestileté spořicí lhůty, na kterou je vázána státní podpora. „Muselo by se ale jednat o částku, které už se netýká státní podpora, tedy pokud někdo spoří víc než 20 tisíc ročně,“ uvažuje Staňura.

Státní podpora od roku 2012 činí maximálně 2000 korun ročně (při úložce 20 tisíc korun a víc), přitom ještě v roce 2003 to bylo 4500 korun. Došlo také ke zdanění úroků ze stavebního spoření. To vedlo za poslední tři roky k poklesu zájmu o stavební spoření. Stát tak ušetřil - loni na podpoře vyplatil lidem 4,4 miliardy korun, v porovnání s rekordním rokem 2005, kdy to bylo dokonce 16 miliard.

V současné době řeší spořitelny podobný problém jako většina bank - kam peníze od střadatelů vložit, aby jim byly schopné nabídnout alespoň trochu zajímavé zhodnocení. Aktuálně se trh stavebního spoření pohybuje kolem zhodnocení 1 procenta ročně. Státní příspěvek pak dokáže zvednout roční zhodnocení až na téměř 4 procenta.

Víc než na uzavírání nových spořicích smluv tak spořitelny tlačí na nové úvěry a finančně motivují v tomto smyslu i své prodejce. Aktuálně má stavební spoření uzavřeno 3,66 milionu lidí a mají naspořeno 392 miliard korun. Spořitelny z toho dokázaly rozpůjčovat jen 243 miliard korun, zhruba 62 procent.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.