"Už nejsou," zněla nejčastější odpověď zájemcům o novou měnu zpoza bankovních přepážek. Obyvatelé hlavní správní země Evropské unie skoupili většinu z 5,5 milionu sáčků, které belgická centrální banky vpustila před 1. lednem do oběhu. Je to více, než kolik je v Belgii domácností.
Nejvíce "eurokitů" se prodalo v bankách, které je často rezervovaly pouze pro své klienty, kteří měli u daného ústavu účet. Každý přitom mohl dostat pouze jednu sadu mincí; přesto jich banky distribuovaly přes dva miliony. Dalších 400 tisíc balíčků se prodalo na poštách, 70 tisíc v nádražních pokladnách.
Co mají dělat ti, na které se nedostalo? Trpělivě čekat. Státní banka se totiž zařekla, že až do Nového roku nepustí do oběhu ani eurocent navíc. Důvod je jednoduchý - všechny mince jsou prý zabaleny v ruličkách pro distribuci do obchodů a nikdo nemá čas ani náladu je rozdělovat do igelitových pytlíků.
Banka také nabádá lidi k tomu, aby za mince vyrazili 1. ledna nakoupit do pekařství a nenechávali si je doma jako součást numismatické sbírky. Jenže mnoho Belgičanů kupuje sáčky s euro jak o dárek pod stromeček. A utraťte dárek hned za osm dní.
 Němci si rozebírají první bankovky euro poté, co v jejich zemi začala distribuce nové evropské měny. (17. prosince 2001) |
