Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


U Semil chtějí hledat teplo z nitra země. Zkušební vrt stojí čtvrt miliardy

  15:11aktualizováno  15:11
V Benešově u Semil možná vznikne první geotermální elektrárna v Česku. Ještě se čeká na zkušební vrt do zemského nitra. Musí se vrtat asi do pětikilometrové hloubky. Celá elektrárna pak přijde asi na jednu miliardu korun. Lidé v obci se navíc obávají otřesů půdy.

Geotermální elektrárny jsou populární třeba na Islandu | foto: MF DNES

Elektrárnu čerpající energii z nitra země chce v Benešově postavit firma Entergeo, a to v areálu bývalé továrny Hybler.

 "Postupujeme krok za krokem, nejprve potřebujeme mít v pořádku všechna povolení. Myslím, že počátek vrtných prací je vzdálen v řádu měsíců či čtvrtletí," tvrdil trochu tajemně a stručně nedávno šéf Entergea Zbyněk Šonka.

Jak funguje geotermální elektrárna?

Energii elektrárna získává z nitra země, kde se ohřívá voda. Dolů jde studená, nahoru horká. Energie, kterou s sebou nese, se mění na páru a elektřinu.
Geotermální energie se pro výrobu elektřiny případně i tepla využívá již více než 100 let. Průkopníkem byla především Itálie (nejstarší elektrárna z roku 1904 zde byla v Lardellu, dále např. Tuscany). Desítky let se také vyrábí elektřina z geotermální energie v Rusku (elektrárny Mutnovská, Paužetka na Kamčatce) a na Islandu (např. Krafla), delší historii má i Turecko (teplárna Denizli), Azorské ostrovy a Guadeloup.
U nás zatím nikdo takovouto elektrárnu nepostavil. V kraji se uvažuje o Benešově u Semil. Vrt stojí přes miliardu korun.

Pro Benešov u Semil s asi 800 obyvateli by však geotermální elektrárna levnější teplo nepřinesla. "To nepřichází příliš v úvahu. Obec je roztahaná na velkém prostoru a není tu tak hustá zástavba," řekl starosta Benešova Dalibor Lampa.

Firma se už zúčastnila jednání zastupitelstva, představila své záměry a slíbila obci, že na tom finančně vydělá.

"Že by přes jejich nadační fond plynuly do obce nějaké peníze v řádu stovek tisíc až milionu," dodal Lampa.

Obyvatelé obce se vrtů obávají

A jak se na případné vrty v Benešově dívají? Obavy jsou tu z otřesů, hluku, sesunutí svahů, vlivu na spodní vody.

"Obyvatelé, kteří budou bydlet v blízkosti vrtů, mají strach. Ti, co jsou tři kilometry odsud, těm je to jedno. Názory jsou různé. Zapracovali jsme je však do zjišťovacího řízení ministerstva životního prostředí a čeká se na vyjádření," připomněl starosta.

Není to první plán na hledání energie ze zemského nitra v Libereckém kraji. Původně uvažovali o této elektrárně také v Semilech. Tady měla zajistit levné teplo pro bývalou textilku i obyvatele města a ekologicky čistou elektřinu do rozvodné sítě. Akciová společnost TOP-B však od projektu odstoupila a prodala ho firmě Entergeo.

ČEZ v Liberci couvl

O geotermální elektrárně uvažovali také v Liberci. Energetický gigant ČEZ však přípravy na výstavbu elektrárny zastavil. Miliardové náklady a nejistota výsledku byly pádným argumentem.

Geotermální elektrárny fungují tak, že mezi vrty hluboko pod zemí proudí voda, která se ohřeje na teplotu kolem 200 stupňů. Ta v povrchovém výměníku teplo předá jednak do generátoru elektrické energie, jednak do rozvodu teplovodního vytápění.

Zájem o využití tepla ze země v posledních letech roste. Elektřina s využitím hlubinné geotermální energie se vyrábí například v Německu, Rakousku, Francii a Švýcarsku.

I v Česku podobných projektů přibývá, záměry na využití tepla ze země pro vytápění nebo k výrobě elektřiny připravují soukromí investoři i obce. Nikdo však zatím kromě pokusných vrtů nic nepostavil. Na první geotermální elektrárnu v České republice se tak stále čeká.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Výroba nové Škody Yeti v Kvasinách
KOMENTÁŘ: Ekonomika je jako strom, do nebe však neroste

Vzestup české ekonomiky je nečekaně vysoký, ale je v tom růstu dost skromnosti, vytrvalosti a poctivosti? Není to jen vzplanutí nad tím, jak stát rozdává...  celý článek

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.