Vzrušené debaty socialistů o zavedení šrotovného nebo návrhy národní ekonomické rady vlády NERV mohou přinejlepším trochu zmírnit dopad krize. Její překonání ale závisí na exportu, a tedy na posílení zahraničních ekonomik.
"Recese bude muset z české ekonomiky odejít stejnými dveřmi, kterými do ní vkročila, tedy skrze zahraniční obchod," říká David Marek z Patria Finance.
Vývozy v květnu oproti loňsku klesly o 21,2 procenta, což obnáší více než čtyřicet miliard korun. To jsou prakticky peníze, o které přišly české firmy, jež musí následně propouštět zaměstnance.
Jak to tedy za hranicemi vypadá? Pro Česko nejdůležitější země, Německo, zatím stále klesá. Za první čtyři měsíce zbankrotovalo v Německu 10 700 firem a hrubý domácí produkt země letos propadne asi o šest procent. V posledním měsíci se však začínají objevovat i optimistické zprávy.
"Naše průzkumy ukazují, že se situace v německém hospodářství brzy zlepší. Alespoň natolik, aby to opět nastartovalo stagnující ekonomiku," říká Ralph Solveen z německé Commerzbank.
Na mysli má překvapivý – téměř čtyřprocentní – růst německého průmyslu mezi dubnem a květnem. Přesto jsou květnová data o 17,9 procenta níže než před rokem.
Česká ekonomika pocítí konec německého šrotovného
Pro Česko je důležitý hlavně apetit Němců utrácet, tedy kupovat u nás vyrobená auta, a nálada tamních firem, jejíž zlepšení by mohlo přinést tuzemským výrobcům nové zakázky. Nálada německých podnikatelů obvykle předznamenává vývoj reálné ekonomiky a od dubna začala po více než ročním poklesu opět růst.
"Naše exportéry hodně ovlivňuje německý export, proto se díváme na vývozní objednávky a průmysl v Německu," říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Velká obchodní propojenost obou zemí je dobře vidět na šrotovném, které po zavedení v Německu opět nastartovalo pětitýdenní výrobu v mladoboleslavské Škodě. Prodeje nových automobilů stouply o čtyřicet procent a fabia patřila mezi nejúspěšnější.
Co se stane, až se pětimiliardová dotace německé vlády vyčerpá, si nikdo netroufá odhadnout. Šrotovné by mělo dojít v září a někteří ekonomové se domnívají, že krizi pouze oddálilo. To by byla pro českou ekonomiku tvrdá rána.
Německo by mělo růst v roce 2010, bude záležet na USA
Oživení Německa, za nímž je tuzemské hospodářství ve zpoždění zhruba dvou až tří měsíců, odhadují analytici na příští rok. Ani tehdy se však největší evropská ekonomika nijak výrazně neprobudí, spíše se bude potácet kolem nuly. Její výhodou je však stále relativně nízké zadlužení, za nímž stojí i umírněná výdajová politika kancléřky Angely Merkelové (to znamená, že země má rezervy na další pomoc ekonomice), a technologická síla německých firem.
"Německá ekonomika vyjde z krize nejméně postižená, protože umí intelektuální hodnoty přetvářet do technických. A my se díky její blízkosti přes všechny řeči o montovnách na jejím úspěchu svezeme," uvedl nedávno pro MF DNES investor a krizový manažer Václav Novák.
Německo však samo potřebuje roztáhnout a hlavním koněm musí být Spojené státy, odkud krizová nákaza přišla. Ačkoli se prezident Barack Obama snaží, co může, aby ekonomiku svými optimistickými výroky podpořil, zatím se to v realitě příliš nedaří. Dokonce se začíná uvažovat o druhém obřím balíku státní pomoci, jenž by měl vytáhnout zemi z recese.
"Už sice nepadáme volným pádem, ale ve fázi zotavení také nejsme," uvedl minulý týden investorský guru a druhý nejbohatší člověk na planetě Warren Buffett.
Většinová shoda mezi analytiky zatím panuje na tom, že USA příští rok porostou o 0,5 až 1 procento.
"Německo a celá eurozóna je za Spojenými státy zpožděna zhruba o dvě čtvrtletí," dodává Navrátil.
Při optimistickém scénáři by tak Spojené státy mohly zlepšovat svůj výkon na přelomu roku, do Německa by růstová vlna přeskočila na jaře a česká ekonomika by se mohla dočkat blahodárné poptávky ze zahraničí příští rok po prázdninách.
Situaci může zkomplikovat například rychle rostoucí Čína. Pokud by se tam vrátil předkrizový boom, půjdou nahoru ceny komodit, což může přes drahou ropu nepříjemně komplikovat zotavování Evropy.
| Země | Letos | Loni | Rozdíl |
| Německo | 286,5 | 331,0 | -44,5 |
| Slovensko | 74,0 | 94,6 | -20,6 |
| Polsko | 49,6 | 68,6 | -19,0 |
| Francie | 49,2 | 60,2 | -11,0 |
| Británie | 40,6 | 53,5 | -12,9 |
| Rakousko | 40,2 | 50,4 | -10,2 |
| Itálie | 38,4 | 54,9 | -16,5 |
| Nizozemsko | 34,0 | 43,0 | -9,0 |
| Belgie | 23,7 | 30,3 | -6,6 |
| Maďarsko | 21,2 | 30,7 | -9,5 |
| Rusko | 19,5 | 25,7 | -6,2 |
| Španělsko | 19,5 | 28,5 | -9,0 |
| USA | 14,3 | 17,7 | -3,4 |
| Švýcarsko | 13,7 | 15,4 | -1,7 |
| Švédsko | 13,2 | 20,1 | -6,9 |
