"Podle mého tady v tuto chvíli je prostor nejvíce pro jednu velkou a jednu malou, zcela novou elektrárnu. Co by totiž jinak pálily?" ptá se Petr Paukert z Carbonunion Bohemia obchodující s uhlím.
ČEZ má výhodu, že může stavět mnohem rychleji a levněji tam, kde už elektrárny stojí. Zároveň nyní jedná o dlouholetém odběru uhlí od dvou největších těžařů. Tím by vyfoukl většinu paliva potenciálním konkurentům.
"Začíná kompletní obnova Tušimic za 15 miliard korun. Pak počítáme asi se dvěma zcela novými zdroji, zvažujeme Počerady a Ledvice," líčí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Většina investorů tak bude tlačit na stát, aby dovolil rozšířit těžbu, a vznikl tak prostor pro nové výrobce. Uhlí z dosud otevřených dolů vydrží do roku 2035 a každá nová elektrárna musí mít dodávky na 40 let.
Finanční skupina J&T, která působí v distribuci elektřiny, se také tlačí dál. Chce středně velké elektrárny a teplárny. "Během roku získáme dva až tři zdroje," říká její stratég Daniel Křetínský.
Jakmile vláda prodá poslední z uhelných dolů - Severočeské doly - ukáže se, kdo nakonec nové elektrárny postaví. Pokud doly ovládne ČEZ, konkurenční uhlobaroni z Mostu se pustí do stavby své vlastní elektrárny na severu Čech, patrně v okolí Počerad.
Severní Čechy a Moravu údajně také zkoumá německý gigant RWE, který spřádá plány na plynovou elektrárnu. Naposledy vyrostla středně velká elektrárna v Kladně koncem 90. let.
ČEZ zatím nechce bojovat na více frontách, a tak usnula snaha rozšířit jaderný Temelín. "Závěr o výstavbě dalších dvou bloků Temelína není, což neznamená, že do roku 2008 udělán nebude. Není řečeno, zda rozšíříme Temelín, či Dukovany," říká ministr průmyslu Milan Urban.
