Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Idea obchodů bez obalů zapouští v Česku kořeny, brzy vám nalijí i šampon

  5:00aktualizováno  5:00
Do malého obchodu v Praze si lidé z domu vzorně nosí prázdné dózy. Vyloží je na pult a nechávají plnit potravinami. Kořením, rýží... Tak funguje už přes rok první obchod, s nímž loni do Česka přišel koncept nakupování bez obalu. Na Západě je to trend. A vypadá to, že má šanci prorazit i u nás.

V Praze příští rok otevře druhá prodejna. „Bude větší, kromě suchých výrobků nabídne i čerstvé suroviny, zeleninu, ovoce, mléčné výrobky, drogerii a krmivo pro zvířata,“ popsal ředitel neziskové organizace Bezobalu Petr Hanzel. V novém obchodě bude možné koupit třeba mýdlo na váhu nebo stáčený šampon. První prodejna začala vydělávat zhruba po roce a půl své existence, neziskovka však výdělek musí vracet do výzkumu a dalšího rozvoje.

Nakupování bez obalu je rozšířené v Americe, Kanadě i západní Evropě. Hodně příznivců má ve Francii a v Itálii. Lídrem ve druhé zmíněné zemi je franšízová síť Negozio Leggero. Ta má 12 prodejen v Itálii a­ jednu ve Švýcarsku. Také čeští průkopníci bezobalového nakupování doufají, že se projekt rozšíří, například formou školení či franšíz. „Ozývá se nám spousta lidí, kteří si chtějí bezobalový obchod otevřít v regionech,“ líčí Hanzel.

Fotogalerie

Naději uživit se podle něj koncept má. Do pilotního obchodu schovaného na dvoře činžáku v centru Prahy si zvykla docházet pestrá škála zákazníků: příznivci ekologie, matky na mateřské i manažeři v kravatách.

Až desítky procent ceny platíme za obal

Důvody jsou i ekonomické – ­nemusí platit za obal. Ten podle studie italské neziskovky Ecologos tvoří 20 až 50 procent maloobchodní ceny výrobku. Podobných studií je víc a čísla se liší. Větší objem peněz lze ušetřit třeba u koření na váhu či u parfémů, méně třeba u rýže nebo mouky.

Podle ředitele Jaroměřické mlékárny Bedřicha Štechera je ošidné vztahovat výrobní náklady k maloobchodním cenám. „U regálových cen sortimentu, který vyrábíme a dodáváme do retailu, je rozptyl značný. U eidamu je podíl nákladů na obaly zhruba jedno procento z regálové ceny, u sofistikovanějšího obalu, jako je pomazánkové máslo, je to zhruba deset procent,“ říká. Hanzel namítá, že výrobci balených výrobků musí navíc ke koncové ceně započítat třeba náklady na balicí linky nebo marketing.

„U nás je úspora v průměru kolem 15 procent ceny,“ uvedl Jiří Sedlák, který má v Bezobalu na starosti ekonomiku. Ceny však nesrovnává s konvenčními potravinami, ale s kvalitou bio a organic, za kterou chodí většina zákazníků. Konkurencí jsou pak spíš obchody se zdravou výživou.

Je možné, že na trend budou reagovat i supermarkety, podobně jako před lety adaptovaly farmářské nebo BIO potraviny. „Hodně velkých supermarketů už začalo nabízet potraviny a zboží bez obalu,“ popsala MF DNES situaci na americkém trhu Bea Johnsonová, která jako guru světového hnutí Zero Waste vystoupila na první české konferenci Bezobalu o Zero Waste.

Filozofií tohoto životního stylu je produkovat co nejméně odpadu. Kromě jiného i nákupem bezobalových potravin. Američanka, která vměstná roční odpad čtyřčlenné rodiny do jediné litrové zavařovací sklenice, stojí za aplikací Bulk, která mapuje obchody, kde je možné sehnat zboží bez obalu. Mezi třemi tisíci podniky jsou kromě „zero waste“ obchodů i běžné obchody – pekárny, ochotné vydat pečivo bez sáčku, nebo prodejny Country Life, které prodávají zboží na váhu.

Čech za sebou nechá 300 kilo odpadu ročně

V Česku vyprodukuje průměrná čtyřčlenná rodina 1,2 tuny odpadu ročně. Vysoké číslo mají snížit regulace, jako je zdanění igelitových tašek. Novela zákona o odpadech ministerstva životního prostředí má například zavést povinný systém „Platíš, kolik vyhodíš“, kdy by lidé platili za popelnice podle váhy odpadu. V řadě obcí systém funguje už teď.

Už přes rok také funguje úleva na DPH pro dárce potravin. Má motivovat řetězce, aby nevyhazovaly použitelné zboží těsně před datem spotřeby. Velký efekt to však nepřineslo.

„Úleva pomohla, ale protože není řeč o zrušení DPH na potravinové dary jako například na Slovensku, neznamenalo to převratné zvýšení darování,“ říká předseda Federace potravinových bank Martin Fabrice Plichta. Podle něj opatření pomohlo navýšit dary jen o deset procent.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.