V Česku poptávka po „zeleném proudu“ zatím roste nesměle. O ekoproud stojí hlavně firmy. Ilustrační foto

V Česku poptávka po „zeleném proudu“ zatím roste nesměle. O ekoproud stojí hlavně firmy. Ilustrační foto | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Plaťte jen za vítr a vodu. Zelená energie zatím v Česku láká hlavně firmy

  • 21
V Česku přibývá dodavatelů, kteří garantují původ elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zájem mají zatím hlavně velkoodběratelé, poptávce domácností však mohou pomoci výhodné ceny.

Zatímco v Rakousku a Německu je zelená energie v oblibě a ceníky tamních dodavatelů energií běžně obsahují ekologický tarif, v Česku poptávka po „zeleném proudu“ zatím roste nesměle. Přece jen tu panuje od éry solárního boomu vůči obnovitelným zdrojům značně rezervovaný postoj. Přesto i zde přibývá dodavatelů, kteří elektrický proud z obnovitelných zdrojů nabízejí.

Jak se pozná zelená elektrická energie

V německy mluvících zemích, jejichž obyvatelé patří tradičně mezi největší odpůrce jaderné energie, byl před pár lety k dostání takzvaný Atomstromfilter. Přístroj, jehož cena se někdy blížila i k tisícovce eur, měl po vložení do zásuvky z domácnosti odfiltrovat elektřinu pocházející z jaderného reaktoru. Z fyzikálního hlediska šlo samozřejmě o nesmysl. Atomstromfilter byl jen výmyslem podvodníků, na které rychle začali upozorňovat ochránci spotřebitelů. Rozpoznat, z jakého zdroje elektřina pochází, není po jejím dodání do sítě možné. Tedy možné to není technicky, ekonomicky a účetně ano.

Obchodníci prodávající elektřinu z obnovitelných zdrojů totiž musí mít certifikaci, že ji v dostatečném množství nakoupili. Zákazníci, kteří chtějí podporovat větrné či solární elektrárny, tak nemají jistotu, že jejich lednice zrovna nejede na elektřinu z Temelína. Mohou se však naprosto spolehnout na to, že z plateb bude profitovat právě majitel větrníku nebo solárního parku.

Nově se do obchodování s elektřinou pouští jeden z předních provozovatelů solárních elektráren v Česku, společnost Solar Global. Firma, za níž stojí podnikatelé Vítězslav Skopal a František Smolka, dosud prodávala vyprodukovanou elektřinu obchodníkovi. Nově vzniklá sesterská společnost Solar Global Energy však bude produkci z třicítky elektráren společnosti od srpna vykupovat sama.

Postupně chce navíc vykupovat elektřinu i od solárních elektráren, kterým zajišťuje servis. „Do konce roku bychom chtěli obchodovat elektřinu ze zdrojů o minimálně 100 megawattech instalovaného výkonu. Pro úspěšný rozvoj firmy je však potřeba objemy i poté zvyšovat. Chtěli bychom se postupně zaměřit i na trhy v okolních zemích,“ říká Jan Fousek, výrazná tvář tuzemského obchodu s elektřinou, který má vybudování obchodu v Solar Global na starosti.

V dohledné době plánuje Solar Global začít dodávat i koncovým zákazníkům. A bude jim garantovat ekologický původ elektřiny.

O ekoproud stojí hlavně firmy

Solar Global cílí především na podniky a obce. I když se poptávka po energii z ekologických zdrojů objevuje i mezi domácnostmi, zatím je převážně doménou velkoodběratelů. Často jde o zahraniční společnosti ze zemí s vysokou citlivostí na ekologické otázky, pro něž je to otázka reputace.

„Majitel často upřednostňuje ekologickou elektřinu i v zahraničních pobočkách,“ vysvětluje Jan Škampa z dodavatele elektřiny Nano Green. Společnost se specializuje výhradně na energii z obnovitelných zdrojů a zhruba třetinu z jejích tří tisíc zákazníků tvoří firmy. Z těch českých jde například o síť restaurací a prodejen s biopotravinami Country Life.

Vývoj výroby energie z obnovitelných zdrojů v Česku

Podle mluvčího Pražské energetiky Petra Holubce nalákalo na „zelený proud“ část firem v minulosti daňové zvýhodnění. „I po zrušení této úlevy se stále na odběrech této elektřiny drží,“ říká Holubec. Více než původ elektřiny však pro drtivou většinu odběratelů znamená cena. „Na prvním místě je cena, případně kvalita služeb. To, jestli je energie z obnovitelných zdrojů, není pro české odběratele důležité,“ tvrdí Jan Palaščák, majitel společnosti Amper Market, která se specializuje na obchod s elektřinou z malých decentralizovaných zdrojů.

Zda se tarif vyplatí, záleží vždy na konkrétním odběrateli. Z velkých dodavatelů jej nabízí třeba E. ON a od letošního ledna také Pražská energetika. Podle Holubce jeho zavedení reaguje na přaní zákazníků. Energetická společnost vykupuje elektřinu z vody od Povodí Vltavy nebo z bioplynové stanice Zemědělského družstva Senomaty, jeho tarif PREekoproud však pro průměrnou domácnost znamená navýšení měsíčního účtu za elektřinu o deset korun.

Elektřinu zdražuje odchylka

Za vyšší cenu podle Holubce mohou větší náklady za takzvanou odchylku, tedy rozdíl mezi nasmlouvaným a skutečně dodaným množstvím elektřiny. Právě u obnovitelných zdrojů závislých na rozmarech počasí se to promítá do konečné ceny výrazněji než u konvenčních zdrojů. „Výrobce sice může predikovat výrobu, ale příroda je nevyzpytatelná a výroba nemusí být taková, jakou si výrobce představoval. To pochopitelně elektřinu prodražuje,“ vysvětluje Holubec.

Noví hráči v tom ovšem vidí šanci. Solar Global Energy sází na to, že se podaří minimalizovat náklady za odchylku díky přesnějším předpovědím počasí. Obchodníci pak budou schopni nakupovat dodatečnou elektřinu přesně podle očekávané produkce, což sníží i její koncovou cenu. „Investujeme hodně peněz do predikčního softwaru a jeho synchronizace s výstupními daty elektráren,“ říká Fousek.

Cena zelené elektřiny díky tomu může být nižší a naláká i zákazníky, kterým na zdroji nezáleží.