Dlouholetý člen dozorčí rady ČKD Kamil Janáček říká: "Informace o zástavách měli auditoři uvést v příloze k uzávěrce." S tím souhlasí i náměstek ministra financí Ladislav Zelinka. "Když tak neučiní představenstvo, je to na auditorovi," řekl Zelinka.
Šéf komory auditorů Ladislav Langr se k tomu připojuje: "Auditor na takové skutečnosti má upozornit. Na základě auditu se totiž rozhodují jak investoři, tak i úvěrující banky, a případná nepřesná práce auditora pro ně může znamenat finanční ztráty." Auditor má podle předsedy disciplinární komise Komory auditorů Františka Louši povinnost uvést v příloze k účetní závěrce seznam majetku, kterým je ručeno. "Obtížně se to ale ověřuje, když nedostane tyto údaje k dispozici. To by musel auditor obcházet všechny věřitele a ptát se, zda není majetkem ručeno," řekl Louša, "pokud však banka, která financovala nákup akcií, byla i financující bankou společností, o jejichž akcie šlo, měl se auditor banky na ručení dotázat. Pokud to banka nesdělila, je z toho venku, pokud ano, a on to neuvedl, tak je to problém." IPB přitom kromě Inpra poskytla v minulosti úvěry i ČKD.
"Patřila ale mezi menší financující banky," sdělil zdroj z ČKD.
Audity, tedy ověření účetnictví, dělá v ČKD od roku 1994 Ernst & Young, první dva roky však pracovala pouze na ověření uzávěrky mateřské firmy a celé "konsolidované" výsledky společenství firem měla na starosti až od roku 1996.
V roce 1995 auditovala celý koncern firma Master Audit.
Právě v letech 1994 a 1995 přitom vznikla většina sporných zástav. Jan Jindřich, který má v Ernst & Young audit ČKD na starosti, se odmítl vyjádřit. "Jde o informace dotýkající se konkrétního klienta a jsme vázáni mlčenlivostí," sdělil pouze. Ve společnosti Master audit se poslední dva dny nepodařilo nikoho zastihnout.
Ernst & Young v účetních uzávěrkách ČKD vždy uváděla, že rozsah její práce se omezoval pouze na potvrzení informací obsažených ve výroční zprávě a že za vedení účetnictví je odpovědna sama strojírenská firma.
První výhradu měl auditor v roce 1997. "Během ověření přiložené konsolidované účetní uzávěrky jsme byli omezeni výhradami v důsledku skutečnosti, že jsme nezískali přiměřená ujištění o správnosti ocenění nedokončené výroby a hotových výrobků společností ČKD Dopravní systémy a Moravskoslezská vagonka," píše auditor Jindřich ve zprávě. V následujícím roce, kdy už měla firma existenční potíže, pak Ernst & Young odmítl potvrdit uzávěrku Dopravních systémů "z důvodů nejistoty ocenění jejích aktiv a závazků". Ve předchozím zdůvodnění auditor píše: "ČKD má pohledávku ve výši 3,396 miliardy za dceřinou společností ČKD Dopravní systémy, což je částka převyšující současné vlastní jmění společnosti." Janáček dodává: "O zástavách nepadlo ani slovo." Auditoři se však kvůli možnému pochybení nemusí obávat žádných sankcí. Zatím si totiž na ně u profesní komory nikdo nestěžoval. "Dozorčí rada o takovém kroku nejednala, je ale otázkou, jestli by tak neměla učinit.
Osobně si myslím, že by bylo vhodné případ předat komoře," sdělil Janáček. Pokud by věc řešila profesní komora, může buď případ odložit, nebo auditorům dát důtku či pokutu, nejsilnějším postihem je vyloučení z profesní organizace. "Vyloučen zatím nikdo nebyl," doplnil Langer.
Strojírny koupila roku 1994 firma Inpro. Poté, co její představitelé v čele s Jiřím Marouškem ovládli vedení ČKD, dali postupně za soukromé úvěry od IPB bez vědomí akcionářů i dozorčí rady do zástavy akcie tehdy prosperující dcery ČKD Dopravní systémy a pozemky.
"Dozorčí rada se o těchto operacích nedozvěděla, což vzhledem k vysokému finančnímu riziku znamenalo za strany představenstva porušení stanov," tvrdí Marouškův nástupce Jiří Lopata, který dal informace o zástavách za soukromé půjčky policii.
Inpro ručilo majetkem ČKD za několik úvěrů. Maroušek a jeho spolupracovníci zastavili u IPB majetek strojíren za část miliardové půjčky, kterou Inpro získalo v roce 1994 na akcie ČKD. Firma celý úvěr neuhradila a IPB loni v květnu převzala akcie Dopravních systémů za 35 milionů korun.
I za stamilionový kontokorentní úvěr ručilo Inpro podle Lopaty majetkem ČKD a celkové ručení přesáhlo miliardu. ČKD nyní hrozí, že přijde o další zástavu lukrativní pozemky v Praze-Letňanech, za které nabízela pražská radnice 400 milionů korun.
Původně se přitom Inpro zaručilo za privatizační úvěr získanými akciemi a vlastním domem v pražské Opletalově ulici. Až později dal Maroušek do zástavy majetek ČKD, čímž znehodnotil podíly akcionářů. Maroušek v úterý přislíbil, že se k podezřením z pochybných transakcí vyjádří, nakonec si to však rozmyslel.
Šéf komory auditorů Ladislav Langr se k tomu připojuje: "Auditor na takové skutečnosti má upozornit. Na základě auditu se totiž rozhodují jak investoři, tak i úvěrující banky, a případná nepřesná práce auditora pro ně může znamenat finanční ztráty." Auditor má podle předsedy disciplinární komise Komory auditorů Františka Louši povinnost uvést v příloze k účetní závěrce seznam majetku, kterým je ručeno. "Obtížně se to ale ověřuje, když nedostane tyto údaje k dispozici. To by musel auditor obcházet všechny věřitele a ptát se, zda není majetkem ručeno," řekl Louša, "pokud však banka, která financovala nákup akcií, byla i financující bankou společností, o jejichž akcie šlo, měl se auditor banky na ručení dotázat. Pokud to banka nesdělila, je z toho venku, pokud ano, a on to neuvedl, tak je to problém." IPB přitom kromě Inpra poskytla v minulosti úvěry i ČKD.
"Patřila ale mezi menší financující banky," sdělil zdroj z ČKD.
Audity, tedy ověření účetnictví, dělá v ČKD od roku 1994 Ernst & Young, první dva roky však pracovala pouze na ověření uzávěrky mateřské firmy a celé "konsolidované" výsledky společenství firem měla na starosti až od roku 1996.
V roce 1995 auditovala celý koncern firma Master Audit.
Právě v letech 1994 a 1995 přitom vznikla většina sporných zástav. Jan Jindřich, který má v Ernst & Young audit ČKD na starosti, se odmítl vyjádřit. "Jde o informace dotýkající se konkrétního klienta a jsme vázáni mlčenlivostí," sdělil pouze. Ve společnosti Master audit se poslední dva dny nepodařilo nikoho zastihnout.
Ernst & Young v účetních uzávěrkách ČKD vždy uváděla, že rozsah její práce se omezoval pouze na potvrzení informací obsažených ve výroční zprávě a že za vedení účetnictví je odpovědna sama strojírenská firma.
První výhradu měl auditor v roce 1997. "Během ověření přiložené konsolidované účetní uzávěrky jsme byli omezeni výhradami v důsledku skutečnosti, že jsme nezískali přiměřená ujištění o správnosti ocenění nedokončené výroby a hotových výrobků společností ČKD Dopravní systémy a Moravskoslezská vagonka," píše auditor Jindřich ve zprávě. V následujícím roce, kdy už měla firma existenční potíže, pak Ernst & Young odmítl potvrdit uzávěrku Dopravních systémů "z důvodů nejistoty ocenění jejích aktiv a závazků". Ve předchozím zdůvodnění auditor píše: "ČKD má pohledávku ve výši 3,396 miliardy za dceřinou společností ČKD Dopravní systémy, což je částka převyšující současné vlastní jmění společnosti." Janáček dodává: "O zástavách nepadlo ani slovo." Auditoři se však kvůli možnému pochybení nemusí obávat žádných sankcí. Zatím si totiž na ně u profesní komory nikdo nestěžoval. "Dozorčí rada o takovém kroku nejednala, je ale otázkou, jestli by tak neměla učinit.
Osobně si myslím, že by bylo vhodné případ předat komoře," sdělil Janáček. Pokud by věc řešila profesní komora, může buď případ odložit, nebo auditorům dát důtku či pokutu, nejsilnějším postihem je vyloučení z profesní organizace. "Vyloučen zatím nikdo nebyl," doplnil Langer.
Strojírny koupila roku 1994 firma Inpro. Poté, co její představitelé v čele s Jiřím Marouškem ovládli vedení ČKD, dali postupně za soukromé úvěry od IPB bez vědomí akcionářů i dozorčí rady do zástavy akcie tehdy prosperující dcery ČKD Dopravní systémy a pozemky.
"Dozorčí rada se o těchto operacích nedozvěděla, což vzhledem k vysokému finančnímu riziku znamenalo za strany představenstva porušení stanov," tvrdí Marouškův nástupce Jiří Lopata, který dal informace o zástavách za soukromé půjčky policii.
Inpro ručilo majetkem ČKD za několik úvěrů. Maroušek a jeho spolupracovníci zastavili u IPB majetek strojíren za část miliardové půjčky, kterou Inpro získalo v roce 1994 na akcie ČKD. Firma celý úvěr neuhradila a IPB loni v květnu převzala akcie Dopravních systémů za 35 milionů korun.
I za stamilionový kontokorentní úvěr ručilo Inpro podle Lopaty majetkem ČKD a celkové ručení přesáhlo miliardu. ČKD nyní hrozí, že přijde o další zástavu lukrativní pozemky v Praze-Letňanech, za které nabízela pražská radnice 400 milionů korun.
Původně se přitom Inpro zaručilo za privatizační úvěr získanými akciemi a vlastním domem v pražské Opletalově ulici. Až později dal Maroušek do zástavy majetek ČKD, čímž znehodnotil podíly akcionářů. Maroušek v úterý přislíbil, že se k podezřením z pochybných transakcí vyjádří, nakonec si to však rozmyslel.
