Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci dělají pokusy na rybách i jelenech. Loni zkoumali 230 tisíc zvířat

  18:36aktualizováno  18:36
Loni bylo v Česku provedeno přes 230 tisíc pokusů na zvířatech. Nejčastěji jimi prošla laboratorní myš, hned za ní se umístily ryby. Ty se stejně jako plazi či obojživelníci překvapivě testovaly také v rámci organizací spadající pod ministerstvo kultury.

Ilustrační foto | foto: Profimedia

Ze statistické zprávy Státní veterinární správy o počtech pokusů na zvířatech za loňský rok nepřekvapivě vyplývá, že nejvíce, tedy přes 50 tisíc pokusů, bylo provedeno v rámci Akademie věd. Jen o něco méně pak pod ministerstvem zemědělství, do jehož působnosti spadá celá řada výzkumných ústavů.

Další informace už mohou na první pohled na laického čtenáře působit poněkud bizarně. Na ministerstvu obrany totiž proběhlo celkem 158 pokusů na prasatech, což je ve srovnání s ostatními resorty u tohoto živočicha poměrně vysoké číslo. Na resortu životního prostředí zase vědci zkoumali na dva tisíce „ostatních savců“.

Tabulky veterinářů jsou přitom velmi podrobné a obsahují detailní výčet celé řady živočišných druhů. Nabízí se tak otázka, jaké zvíře vlastně biologové zkoumali. Nejvíce však zarazí informace, že pod ministerstvem kultury bylo provedeno na 1 323 pokusů na obojživelnících, plazech a rybách.

Lékaři se učí na prasatech, muzeum chystá exponáty

Čísla však mají logické vysvětlení. Jak upozornila mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková, zákon definuje „pokus“ poměrně přísně a jako takový musí být schválen i projekt, který zvířeti způsobí větší bolest než vpich jehly.

Do statistik se tak za tento resort dostávají například jeleni evropští a divoká prasata, u kterých přírodovědci monitorují pomoci obojku a GPS pohyb krajinou. „Zvířata jsou odchycena a uspána a pak opět vypuštěna bez další interakce s člověkem. Tento postup nelze dle zákona provést bez předchozího schválení projektu pokusů,“ vysvětlila Roubíčková.

Na prasatech nebo jejich částech se zase učí vojenští zdravotníci a lékaři. „Jedná se o průběžnou odbornou přípravu vojáků z povolání, vojenských lékařů a příslušníků vojenského středního zdravotnického personálu a také o zdravotnickou přípravu příslušníků bojových jednotek ve funkcích zdravotníků, a to zejména v oblastech válečné chirurgie a život zachraňujících zákroků v polních podmínkách,“ vysvětlil Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Pod působnost ministerstva kultury zase spadá i Národní muzeum, kde právě probíhá projekt s názvem Výzkum fauny obratlovců ČR. Mluvčí resortu Simona Cigánková upřesnila, že ani zde to častokrát nejsou živí tvorové. „Tito živočichové jsou získáváni především z darů a individuálních sběrů, z větší části se jedná o neživé kusy, které po preparaci slouží k výstavním účelům,“ uvedla Cigánková.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.