V Praze se nežije špatně, může ale být i lépe. Ilustrační foto

V Praze se nežije špatně, může ale být i lépe. Ilustrační foto | foto: Petr Novotný, MF DNES

V Curychu se žije nejlépe

  • 24
Jedete za prací, studiem či na dovolenou do světa? Nejlépe se vám bude žít v Curychu, nejhůře v Bagdádě. Praha se v žebříčku 215 světových metropolí umístila v první třetině na 73. místě, před Varšavou, Budapeští, ale i Ljubljaní, hlavním městem vyspělejšího Slovinska.

Vyplývá to z detailů každoročního průzkumu kvality života, který vypracovává personální a poradenské společnost Mercer Human Resource Consulting.

V průzkumu srovnává místa, kam státy a nadnárodní společnosti vysílají své zástupce. Zkoumá se 39 kritérií, které ovlivňují každodenní život a práci jako politika, kriminalita, bankovní služby, dostupnost lékařské péče, školství, doprava, nabídka kin i restaurací, výběr v obchodech i klima. Na dotazy v průzkumu přitom odpovídají cizinci, kteří ve sledovaných místech žijí.

Silná a slabá místa Prahy
Praha, která je za Česko v tabulce jediná, boduje vysokou úrovní kultury. "Je tady ohromná nabídka. Mám na mysli divadla, výstavy, snese srovnání s předními metropolemi," srovnává Slavomír Strnad, který žije ve švýcarském Curychu, jedničce žebříčku, a do Česka jezdívá za rodinou.

"Městská doprava je výborná, ale bývá přeplněná a někdy není vstřícná k lidem a v centru je hodně aut," dodává. Plusem je pro Prahu poloha ve středu Evropy, dostupnost obchodních center a relativně klidná domácí i zahraniční politická scéna.

Co dělat, aby se její postavení zlepšilo? "Praha se v bodovém hodnocení zlepšuje, ale pozice v žebříčku se rapidně nemění," podotýká Jana Kurtinová z české pobočky Mercer. Slabou stránkou podle ní zůstávají pomalé soudy, nepohodlné silniční spojení, vyšší kriminalita a znečištěné ovzduší.

Příležitostí, které by Prahu mohly posunout výrazně výš, jsou zdravotní a vzdělávací služby. Jejich zlepšení a rozšíření by mělo podle Kurtinové velký dopad na budoucí vývoj. Východo- a středoevropská města v žebříčku posílily i vstupem do Evropské unie.

"Životní standardy ve východoevropských městech se zlepšují, se vstupem do EU přitahují více investorů," uvedl Slagin Parakatil, který se na průzkumu podílel.

Vídeň, tak blízko a tak daleko
Jen pár hodin jízdy vzdálená Vídeň obsadila čtvrtou příčku. "Vídeň převyšuje Prahu ve všech sledovaných faktorech. Nejvíce ve kvalitě a dostupnosti bydlení a potom ve školství a vzdělávání," říká Kurtinová.
"I když Vídeň má problémy s kvalitou vzduchu, tamní zdravotní služby jsou na mnohem vyšší úrovni než ty poskytované a dostupné v Praze," uvádí další detaily ze zprávy.

V jednom jsou si Praha a Vídeň už téměř rovné - v nabídce kultury. Naopak v nabídce restauračních služeb Vídeň opět vítězí.

V první desítce kvality životních podmínek se objevuje po trojici švýcarských a německých měst. Na prvních dvou místech ční Curych a Ženeva.

Curych vítězí i v jiném průzkumu "slušnosti" Readers Digest, který bude zveřejněn tento týden. Dobrovolníci v tomto průzkumu sehráli stejné modelové situace, při kterých sledovali reakce lidí v méně příjemných situacích. Například při otevírání létacích dveří, chování prodavačů u drobného nákupu, ochotě kolemjdoucích pomoci sesbírat rozsypaná lejstra a podobně. I v něm Praha skončila v první třetině.

Brusel mezi favority
Většina mezinárodních firem se v Evropě nevyhne Bruselu. Jakkoliv se mezi architekty vžil pro necitlivé zásahy do města výraz "bruselizace", hlavní město Belgie a Evropské Unie si přesto vede velmi dobře.  Co do kvality života je jedno z nejlepších.

Prahu převyšuje ve všech sledovaných faktorech. "Velmi zřetelný rozdíl je v oblasti školství a vzdělávání. V Bruselu je nabídka vzdělání jedna z nejlepších na světě," říká Jana Kurtinová.

Nabídka škol jak mezinárodních, tak soukromých, které poskytují vzdělání v několika jazycích a pro všechny věkové skupiny. Druhým faktorem, který je jednoznačně na vyšší úrovni než hlavní  město Česka, je bydlení. Vůbec nejatraktivnější je na předměstích Bruselu.

Podobné  průzkumy cílí na velké firmy, které stěhují po světě své zaměstnance, a pomáhají jim nastavit platy. Musí totiž brát v potaz místní životní úroveň, bezpečnost, nabídku služeb. Horší životní podmínky by měl kompenzovat vyšší příjem.