Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V kampeličkách zmizely miliardy korun

  0:01aktualizováno  0:01
Hlavnímu viníkovi několikasetmilionového podvodu v pražské kampeličce se pootevírají dveře na svobodu. Řeč je o Martinu Říhovi (32), který odpočítává poslední dny ve vazbě na Pankráci.

Je sice odsouzen na deset let do vězení za to, že z peněz klientů První pražské družstevní záložny zmizelo nejméně 276 milionů korun, ale rozsudek zatím není pravomocný, protože se odvolal. Případ míří k vrchnímu soudu, jenže ubíhající čas hraje pro Říhu.

Ve vazbě strávil už téměř tři roky. Počátkem dubna mu vazba končí a prodloužit ji už nelze. Říha se z vazby zkoušel dostat. Nyní mu paradoxně pomůže trestní řád. Podle něj totiž soud musí nejdříve s rozsudkem seznámit všechny poškozené, teprve pak může případ posunout do dalších pater justice.

Městský soud v Praze už od začátku roku zápasí téměř s nesplnitelným úkolem: seznámit s rozsudkem nad Říhou, Petrem Bubeníčkem a dalšími třemi lidmi skoro dva tisíce členů kampeliček po celé zemi.

"Rozsudky se tiskly osm dní, ale teď se nám houfně vracejí, někteří lidé se přestěhovali, jiní dokonce nežijí, ozývají se dědici," popisuje jedna zaměstnankyně soudu.

Dostane-li se na svobodu, zmizí
Než se případu ujme vrchní soud, bude Říha propuštěn a je pravděpodobné, že se pokusí zmizet. Takto se například zkomplikovalo uzavření případu tunelu v CS fondech. Scénář byl podobný, odsouzení s tresty nesouhlasili a než odvolací soud nařídil případ projednat, po dvou z nich se slehla zem.

Říha se přitom plány na to, jak ven z vazby, zabýval dost systematicky.
Myslel, že cesta vede přes psychiatrické oddělení věznice, kam ho převezli krátce po zatčení. Tam začal držet hladovku a podle svých slov zhubl až na 34 kilo, než ho násilím donutili jíst. Pak zase o sobě tvrdil, že je brouk. Psychiatry však nepřesvědčil a loni v prosinci byl za podvod odsouzen.

Mít vlastní banku byl pro Říhu sen. Už na učilišti půjčoval spolužákům i učitelům peníze na úrok. Dokonce ještě loni v březnu ve svých dopisech z vazby psal: "Nyní si budu muset asi založit novou záložnu a ohlídat si ji líp a ještě do toho chodit po soudech."

První pražská družstevní záložna byl teprve druhý odsouzený tunel v kampeličkách. Její šéfové dostali zatím nejvyšší tresty. Předtím padl loni v červenci - verdikt nad dvěma muži, kteří vedli 1. francouzskou záložnu. Dostali sedm a šest a půl roku vězení.

Kampeličky začaly vznikat v roce 1996 poté, co poslanec ODS Richard Mandelík proloboval napříč politickým spektrem vznik příslušného zákona. Po odchodu z politiky stanul Mandelík v čele České asociace záložen.

Zpočátku lidé neměli o záložny valný zájem, zvrat však přišel s rychlým poklesem úrokových sazeb v bankách v letech 1998 a 1999. Když banky nabízely úroky mezi 5 a 10 procenty, lákaly kampeličky na několikanásobky, běžně okolo dvaceti procent.

Velká část vkladů členů šla právě na reklamní kampaně v těch nejlukrativnějších časech a velkých tiskových plochách. Řada známých osobností propůjčila své tváře pochybným kampeličkám k přesvědčování klientů.

Známý byl případ Říhovy První pražské družstevní záložny, kterou podporovali například zpěváci Michal David, Jan Nedvěd, Petr Kotvald či herci Jiří Krampol, Josef Laufer a další.

Koncem roku 1999 bylo v kampeličkách již deset miliard a začaly se objevovat první rozsáhlé problémy.

Před nimi varovaly již dřívější analýzy řady ekonomů, kteří poukazovali na absurditu slibovaných výnosů a "letadlový" princip činnosti řady záložen. Šéfové velkých kampeliček to však až do doby svých krachů odráželi argumenty, že jde o útok ze strany bank, které se bojí rostoucí konkurence.

Špatný zákon, špatný dohled
K rozkradení kampeliček přispěl špatný zákon i nepochopitelně laxní přístup státního dohledu.

Jednu z největších kampeliček, Českomoravskou družstevní spořitelnu, si založil Petr Bezruč, kterého loni v únoru dopadli slovenští policisté na základě mezinárodního zatykače.

Ještě před založením kampeličky v roce 1996 byl již Bezruč podmíněně odsouzen za vydírání a obviněn v souvislosti s přepadením několika benzinových stanic. Zákon však tehdy nepamatoval na to, aby si kampeličky neotvírali lidé s kriminální minulostí.

Kuriózních případů investic v záložnách byla dlouhá řada. Od nákupu ruské banky bez licence k provozování činnosti afrických dolů až po zjevně nevýhodné nákupy nadhodnocených akcií či pozemků.

Do vůbec největší záložny, 1. DZ Ostrava, byl v listopadu 1999 státem delegován likvidátor Emil Vašíček.

Ten začal rozkrývat podezřelé obchody a podal čtrnáct trestních oznámení. Z postu likvidátora však musel odejít, protože při jmenování "opomněl" přiznat, že je sám stíhán za poškozování věřitele a z podvodu.

Klienti kampeliček byli nejprve lavinou krachů zdrceni. Garanční fond, který měl krýt potíže záložen, byl v tu chvíli totiž prázdný. Demonstracemi a později i přes parlament si však vymohli, aby fond naplnil stát a vyplatil je.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Až sto tisíc na ruku. Firmy si přetahují lidi, nabízejí peníze i ubytování

Firmy lákají na takzvaný náborový příspěvek dělníky, operátory výroby, skladníky nebo programátory. Hlavně v dělnických profesích se peníze „za přestup“...  celý článek

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.