Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dubová věž zastíní Londýn. Stane se nejvyšší dřevěnou stavbou světa

  18:08aktualizováno  18:08
V britské metropoli vyroste nový mrakodrap, který bude jen o málo nižší než Shard, jenž se tyčí do výšky 310 metrů. Na rozdíl od této budovy postavené tradiční technologií má být nová dominanta vybudována na dřevěné konstrukci. Stala by se nejvyšší dřevěnou stavbou světa. Architekti se pomalu odvrací od oceli směrem ke dřevu.

Architektonický svět se zabývá intenzivněji výškovými dřevěnými stavbami už pět let. | foto: PLP Architecture

Projekt Dubové věže - Oakwood Tower - zpracovala firma PLP Architecture a fakulta architektury Cambridgeské univerzity. Půjde o experiment v rámci dřevěných staveb, který odpovídá současnému příklonu k těmto konstrukcím.

Odborníci v této technologii spatřují budoucnost, protože prý díky ní vznikají nejen lehčí a cenově dostupnější stavby, ale také objekty, v nichž se lidé cítí spokojeněji.

Dřevo je podle nich odpovědí na otázku, jak vytvářet ekologicky vyhovující města, tvrdí stanice CNN. Oakwood Tower by měla mít osmdesát pater a tyčit se do výšky 304 metrů.

Dřevostavby v hledáčku architektů

Architektonický svět se zabývá intenzivněji výškovými dřevěnými stavbami už pět let. Některé z nich už vznikly, jiné jsou teprve ve fázi projektu. V roce 2012 vyrostl nad přístavem v Melbourne desetipatrový dřevěný obytný blok Forte, který je vysoký 32 metrů. Do roku 2014 byl nejvyšší dřevěnou stavbou světa, ale pak jej o čtyři patra převýšil dům v centru norského Bergenu.

Fotogalerie

Od loňska stojí v londýnské čtvrti Shoreditch 33metrový bytový dům, k jehož stavbě byla použita vícevrstvá laminátová konstrukce. V Kanadě začali touto technologií stavět studentské ubytovací zařízení, které má mít 18 pater a tyčit se do výšky 53 metrů.

Důvod, proč se architekti začínají odvracet od betonu a oceli ke dřevu, tkví podle CNN v nové technologii, která dává dřevěným konstrukcím mimořádnou pevnost. „Existuje mnoho nových materiálů ze dřeva použitelných ke konstrukcím domů,“ řekl Michael Ramage, který pracuje ve výzkumném oddělení univerzity v Cambridge. Příkladem je vícevrstevný laminát, který tvoří několik dřevených vrstev skládaných křížem na sebe a slepených nehořlavým lepidlem.

Bambus a modifikované dřevo

Ještě víc než laminát ale Ramage zajímá bambus, který se používá ve stavebnictví v Asii už po staletí.

„Snažíme se bambus technicky zpracovat. Řežeme kvádry ze stěn vystavěných z bambusových tyčí a slepujeme je do velkých desek. Získáváme tak něco, co je podobné dřevěným stavebním blokům, ale jeho pevnost je vyšší než u dřeva,“ řekl Ramage.

Kevin Flanagan z PLP Architecture si zase jako stavební materiál umí představit geneticky modifikované dřevo, které umožní stavbu výškových budov.

Dřevo, které nehoří

Dřevěná architektura vyvolává pochopitelnou otázku o hořlavosti. Ramage tvrdí, že Oakwood Tower, která má stát poblíž kulturního centra Barbican v londýnském centru, překoná odolností proti požáru betonové budovy.

„Stavební dřevo nehoří způsobem, jak si to lidé představují. Velké požáry v Londýně a Chicagu způsobilo vznícení velmi malých kusů dřeva. Rozměrné dřevěné bloky je těžké podpálit,“ řekl Flanagan.

Poukázal i na pozitivní vliv dřeva na pocity lidí. „Lidé se v dřevěných stavbách cítí uvolněně, spojují dřevo ze zelení a líbí se jim to,“ řekl.

Rakouská studie z roku 2009 srovnávala chování žáků ve čtyřech různých třídách - dvě měly dřevěné podlahy a stropy, další dvě podlahy pokryté linoleem a stěny plastovým obkladem. Děti, které se učily v „dřevěných“ třídách, byly uvolněnější a lékaři u nich naměřili nižší srdeční frekvenci.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.