Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V mapě, která má rozhodovat o nájemném, je zatím jen 99 obcí

  2:35aktualizováno  2:35
Cenová mapa, která měla pomoci při rozhodování sporů o výši nájemného v bytech, kde skončila regulace, vzniká jen velmi pomalu. Nájemníci se totiž na její tvorbě odmítají podílet, a tak zatím pomůcka nemůže často odrážet skutečný stav v jednotlivých místech.
Mapa nájemného, která má pomoci soudům při rozhodování ve sporech mezi nájemníky a pronajímateli, stále ještě není kompletní. Ilustrační foto

Mapa nájemného, která má pomoci soudům při rozhodování ve sporech mezi nájemníky a pronajímateli, stále ještě není kompletní. Ilustrační foto | foto:  Michal Sváček, MAFRA

V Karviné a Hlučíně už vědí, kolik činí místní obvyklé nájemné. Údaje, které se zakládají na informacích přímo od majitelů domů, však v cenové mapě ministerstva pro místní rozvoj zatím tvoří výjimku.

Ve zbytku republiky se na mapu, podle které by měly soudy rozhodovat spory mezi nájemníky a majiteli domů, nedá vůbec spolehnout.

V současnosti mapa obsahuje údaje z 99 obcí, tedy asi 15 procent z konečného počtu 639 obcí. Valná většina dosavadních dat se však zakládá na posudcích soudních znalců a opravdu relevantní data od majitelů s výjimkou dvou severomoravských sídel chybí.

Nejproblematičtější sídla se použitelné pomůcky pro stanovení nájemného po deregulaci mohou dočkat až za několik let. Vytvoření cenové mapy si vynutil konec regulace nájemného, který ve většině měst nastal letos. Poslední krok v deregulaci přijde po Novém roce 2013, kdy se uvolní nájmy v krajských městech a větších městech středních Čech.

Nejproblematičtější lokality chybí

Mapa, za kterou ministerstvo pro místní rozvoj zaplatí Institutu regionálních informací přes milion korun, je postupně doplňována a aktualizována. Neobsahuje však nejproblematičtější lokality typu Litvínov nebo Třinec, kde většina nájemníků nechce přistoupit na návrhy majitelů domů. Čeká se, až se dohodne dost nájemníků a majitelů, na jejichž základě by bylo možno mapu sestavit.

Nájemníci jsou navíc vůči projektu nedůvěřiví a se zpracovatelem odmítají spolupracovat. "Dostali jsme nabídku ke spolupráci. Jde ale jenom o to, abychom vypsali lokality, čísla popisná, ulice,  patra," říká předseda sdružení nájemníků v Třinci a Českém Těšíně Roman Bujok.

Ačkoliv mapa zachycuje i technický stav domu a bytu, podle Bujoka to nestačí. "Nejsou tam zohledněny byty, do kterých například investovali sami nájemníci a jsou tam třeba nová okna. Těch kritérií by mělo být zohledněno mnohem víc," dodává.

Ještě v prosinci hrozili někteří majitelé bytů podáváním hromadných žalob na nájemníky, kteří odmítnou přistoupit na nové, neregulované smlouvy. Byty ve většině menších českých měst, stejně jako v Ostravě a Ústí nad Labem jsou již přes tři měsíce deregulované, a ačkoliv zdaleka ne všichni nájemníci smlouvy podepsali, soudních sporů je zatím minimum.

Na určení nájemného existuje šest různých postupů

Podle předsedy sdružení nájemníků Milana Taraby majitelé domů žalobami spíš jen taktizují. "Často je to jen návrh žaloby, který působí ale jen jako výhrůžka. Takových jsou stovky," uvedl Taraba. Skutečně podaných žalob je podle něj pouze 49.

"Počítali jsme s významným zvýšením soudních sporů, to se ale zatím nekoná," uvedl náměstek ministra spravedlnosti František Korbel.

Na případné soudní pře není zatím totiž nikdo připraven. Kromě mapy chybí také novela občanského zákoníku, která by soudům jasně stanovovala povinnost o výši nájemného rozhodnout. Minulý měsíc ji senátoři vrátili k projednání Poslanecké sněmovně.

Soudy se ovšem nemusí orientovat pouze podle mapy. Mohou požádat také o posudek nezávislého soudního znalce, ale i tady mohou narazit - neexistuje jednotná metodika určení ani přesná definice místně obvyklého nájemného.

"Problémem bude formulace otázek, co vlastně chce soud znát. Jestli nákladové nájemné, ekonomické, čili i se ziskem, nebo tržní, které ale nemá nic společného s ekonomickým, protože když v místě není práce, tak tam nikdo nechce bydlet. Nebo také nájemné obvyklé. V současné době máme minimálně šest různých definic tržní ceny," vysvětlil ředitel ústavu soudního inženýrství Albert Bradáč.

Každý soud by tak mohl vycházet z jiných údajů. Podle náměstka ministerstva pro místní rozvoj pro bytovou politiku Miroslava Kalouse bude trvat ještě několik let, než se deregulace vyřeší. "Věřím, že se situace do dvou tří let stabilizuje," řekl.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Drahé byty vyhánějí obyvatele Prahy, raději kupují domy za městem

Pořídit si byt v Praze je pro čím dál tím více lidí nereálné, a tak si raději kupují či staví domek za městem. To dokládají i aktuální čísla, podle kterých je...  celý článek

V Horních Chrášťanech na Prachaticku otevřeli minipivovar. Vaří hlavně ležáky,...
Výletníky už tolik netáhnou hrady, zamíří raději do místního pivovaru

V Česku se objevil nový turistický hit. S tím, jak se v zemi neustále zvyšuje počet malých pivovarů, rychle roste i jejich obliba coby hlavního cíle výletu....  celý článek

Ilustrační snímek
Stát vyplatí zemědělcům za sucho zhruba 1,2 miliardy, řekl Jurečka

Zemědělci by za škody způsobené letošním suchem mohli podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostat zhruba stejné kompenzace jako v roce 2015,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.