Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejbližší rychlovlaky k Česku. Němci otevřeli 123 kilometrů nové tratě

  4:59aktualizováno  4:59
V Česku se o rychlovlacích jen mluví, v Německu konají. V neděli nově otevřený úsek mezi Lipskem a Erfurtem přivedl rychlá spojení dosud nejblíže Česku. Projekt ukazuje, že stavby nových tratí pro rychlovlaky nejsou tak drahé, jak tvrdí jejich odpůrci a projektanti v Česku.

Rychlých spojení v zemích v okolí České republiky přitom dál přibývá. | foto: SiemensiDNES.cz

Nové spojení zrychlilo od neděle cestování mezi Lipskem a Erfurtem o hodinu, zkrátí i cestování pro české cestující, kteří míří například do Frankfurtu nad Mohanem vlakem. Současně ukazuje jak Česku s rychlými vlaky „ujíždí vlak“.

Česko zatím zatím s přípravami vysokorychlostních tratí nijak nepohnulo, poslední studii na spojení Brno - Přerov vymysleli projektanti ze Sudopu Brno tak, že je trať na 350 kilometrů v hodině pro rychlovlak pomalejší, než jiná trasa na 200 kilometrů v hodině.

Mimochodem, i dvoustovka je na české železnici stále jen snem, maximum je 160 kilometrů za hodinu. Správa železniční dopravní cesty ještě letos vypsala soutěž na studii Rychlá spojení, která má ukázat, kde v Česku má smysl tratě stavět.

Čerstvě otevřený úsek v Německu ukazuje i další důvod, proč se v Česku jen tak rychlotrať nepostaví. Projektanti u nás totiž náklady na jejich stavbu výrazně nadsazují. Novostavba české trati na 350 kilometrů v hodině vyšla ve studii jako ekonomicky neefektivní, protože kilometr na ní vychází na více než miliardu korun. Němci za kilometr zaplatili za kilometr zhruba 615 milionů korun, vede přitom rovněž složitým terénem a stavba se dlouho prodlužovala a prodražovala.

Rychlých spojení kolem Česka přibývá

Rychlých spojení v zemích v okolí České republiky přitom dál přibývá. Před nedávnem otevřeli v Rakousku trať na 250 kilometrů v hodině z Vídně do St. Pölten, v Polsku se začalo jezdit dvoustovkou z Varšavy do Katovic.

„V České republice tak bohužel rozvoj rychlých spojení nad 160 km/h zaostává za našimi sousedy. V Evropě je v současnosti nejméně 15 států, ve kterých mohou jezdit vlaky rychlostí 200 km/h nebo více,“ řekl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Nová trať z Lipska do Erfurtu je zatím nejbližším úsekem rychlodráhy od Česka: z hranic do Lipska je to 130 kilometrů. O svezení podobnými vlaky na české železnici mohou lidé jen snít. Trať je postavena pro rychlost až 300 kilometrů v hodině, na trase jsou tři velké tunely. Finnetunnel s délkou 6 970 metrů, Bibratunel s délkou 6 466 metrů a Osterbergtunnel s délkou 2 082 metrů.

Na trase je také několik velkých viaduktů. Nejdelší z nich s názvem Saale-Elster-Talbrücke u Halle má délku 6 465 metrů a odbočnou větev o délce 2 112 metrů. Vysokorychlostní trať tak umožňuje smíšený provoz vysokorychlostních vlaků, klasických souprav a dokonce i nákladních vlaků. Souprava ICE patřící Deutsche Bahn překoná cestu z Lipska do Erfurtu za 43 minut s průměrnou rychlostí 180 kilometrů v hodině.

Na novou trať mají navázat ještě další úseky, které mají výrazně zrychlit cestování ze severu na jih. V roce 2017 DB otevřou úsek Erfurt - Ebersdorf který zkrátí cestu z Berlína do Mnichova ze šesti hodin o dvě hodiny.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.