"Důvodem odvolání těchto členů představenstva jsou výsledky hospodaření zejména loňského roku, který ještě poznamenala recese ocelářského průmyslu v Evropě," uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Jaroslav Kubelka.
Nová huť hodinu stávkovala
Zaměstnanci Nové huti Ostrava vstoupili ve čtvrtek ráno od osmi do devíti hodin do výstražné stávky, kterou chtěli dosáhnout toho, aby jí stát jako většinový vlastník pomohl získat peníze.
"Chceme docílit toho, aby Nová huť získala prostředky potřebné pro nákup surovin, materiálů a energií, aby tak mohla efektivně využívat příznivé situace na trhu s ocelovými výrobky a nebyla přitom ekonomicky destabilizována," ozývalo se z reproduktorů na několika shromaždištích v areálu závodu.
Odboráři požadují dál stabilizaci Nové huti, která dává práci třinácti tisícům lidí, a její postupnou privatizaci.
Stávku hutníků podpořili také zaměstnanci ostravských dolů. Horníci dokonce přišli na shromáždění do areálu ocelárny. "Na důkaz podpory se dnes ráno rozezněly sirény v dolech. Hornické odbory stojí za hutníky," řekl na mítinku jeden z havířů. Jednotlivé firmy na Ostravsku jsou totiž úzce propojeny. Pokud padnou hutě, ztratí doly významné odbytiště uhlí.
Nová huť je v podobné krizi jako Vítkovice. Důvodem je zatím nejostřejší spor státu a soukromého investora, který v minulých dnech koupil klíčového vlastníka firmy manažerskou společnost Petrcíle.
Společnost má nedostatek provozních prostředků a kvůli posledním akcionářským změnám ji financující banky nechtějí půjčit dříve dohodnutých 400 milionů korun. Rozhodujícím momentem tak bude, zda státní úředníci povolí firmě prodat její divizi výpočetní techniky za dvě stě milionů korun.
"Bude o tom jednat dozorčí rada. Protože není jasné, kdo firmu nyní operativně řídí, prodej možná neprojde," uvedl úředník, který hájí zájmy státu v Nové huti. Skutečnost, že podnik hodlá prostředky získat prodejem informačních technologií, potvrdil i generální ředitel Nové huti Jaroslav Pětroš. Státu vadí vlastnické změny proto, že firmu Petrcíle koupila londýnská firma CEC, jejíž základní jmění jsou jen dvě libry a která tají svého majitele. "Tato firma není pro vládu partnerem při privatizaci Nové huti," řekl Vacek. Samotná CEC přitom tvrdí, že chce podíl v huti zvýšit a má pro firmu strategického investora. "Ten si ale kvůli dramatickým událostem zatím nepřeje zveřejnit jméno," uvedl Petr Wojtyla z firmy CEC.
Odboráři připomněli konflikt se Zemanem
Výstražnou hodinovou stávku odboráři Nové huti svolali téměř po padesáti dnech od vyhlášení stávkové pohotovosti. "Odmítáme být beránky, kteří poslušně čekají na porážku," uvádí se v prohlášení, které zástupci zaměstnanců rozdali na mítincích novinářům. Odboráři jsou prý odhodláni bránit Novou huť před všemi nepřáteli, ať se skrývají třeba i za nejvlivnějším politikem v České republice či v jiné zemi.
Právě premiér Miloš Zeman přitom před nedávnem zpochybnil morální právo odborářů ke svolávání protestních akcí. Zástupce zaměstnanců, kteří seděli v dozorčí radě podniku totiž nazval kolaboranty s managementem, kteří mlčky přihlíželi tunelování podniku. Za toto vyjádření si musel premiér vyslechnout ostré protesty nejen z řad odborářů Nové huti, ale za své kolegy se postavili také další odboroví předáci. Ani na dnešních mítincích nemohli odboráři premiérovým výrokům nevěnovat pozornost.
"Místo kolaborantů v řadách zástupců zaměstnanců hledejte a odhalte ve vlastních řadách ty, kteří kolaborují s mafiánským podsvětím české ekonomiky," zaznělo v projevech na adresu vlády.
Za svými odborovými předáky přitom, jak se zdá, stojí většina zaměstnanců podniku. Shodovali se, že své vyjádření premiér Zeman přehnal. Vláda by si podle nich měla uvědomit, že také hlasy zaměstnanců velkých průmyslových podniků na severu Moravy sociálnědemokratické politiky vynesly ve volbách do ministerských křesel.
"Kdyby stát nechal hutě padnout, velice těžko bychom hledali novou práci," neskrývali své obavy hutníci. Ostravsko totiž patří v otázce nezaměstnanosti k nejvíce postiženým regionům. Míra nezaměstnanosti tam koncem března dosáhla hranice 15,6 procenta, zatímco průměr v ČR činil 9,5 procenta.
