"Bude to největší zvukotěsný a vyhřívaný ateliér v Evropě s celkovou rozlohou čtyři tisíce metrů čtverečních,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES Tomáš Chrenek, jeden z pěti spolumajitelů Třineckých železáren, které Barrandov ovládají.
Ateliér půjde rozdělit na tři samostatná studia o rozloze dva, jeden a jeden tisíc metrů čtverečních, která budou dvanáct metrů vysoká. O investici, která výrazně přesáhne sto milionů korun, rozhodli minulý týden majitelé studia, v březnu se má začít stavět.
Chrenek si od nového ateliéru slibuje, že pomůže k získání více filmových a reklamních zakázek ze zahraničí, zejména z Ameriky.
"V poslední době jsme byli nuceni z prostorových důvodů některé projekty neakceptovat," říká dvaačtyřicetiletý Chrenek, který je zároveň předsedou dozorčí rady barrandovských studií.
Poslední velký úlovek, právě začínající natáčení dalšího dílu o agentovi 007 Jamesi Bondovi, plně obsadil pražské ateliéry až do konce června.
"Praha jako jedno z center výroby filmu v Evropě potřebuje nové prostory," říká Radomír Dočekal, bývalý šéf Barrandova a nyní ředitel Asociace producentů v audiovizi APA, která sdružuje filmové a reklamní producenty.
Podle něj se nové ateliéry budují ve více evropských státech, protože s nástupem digitálních technologií roste poptávka po "místech, kde se dá hrát s filmem." Nové prostory by měly také vylepšit finance Barrandova, který měl loni obrat 650 milionů korun a dosáhl zisku ve výši 50 milionů.
Česká republika je přitom pro zahraniční štáby čím dál dražší. Pravidelně se zvyšující poplatky za natáčení na ulici a především silná koruna tlačí americké štáby k cestám dál na východ, zejména do Bulharska a Rumunska. Maďarsko zase nabízí filmařům až dvacetiprocentní daňové úlevy.
Podle Chrenka to zatím velký problém není, Česko podle něj má náskok v kvalitě. "Za deset let to může být jiné. Ale od lidí z exportních firem, s kterými spolupracujeme, vím, že jezdit do Bukurešti je nyní spíš za trest," říká.
Ministerstvo kultury si objednalo u londýnské konzultantské společnosti Olsberg|SPI studii, která má ukázat, jaký je význam výroby filmu pro českou ekonomiku.
"Podle průzkumu jen mezi členy APA se v roce 2004 otočily ve filmu tři miliardy korun," říká Dočekal, který se na studii pro ministerstvo kultury podílí. Podle něj předběžné výsledky naznačují, že celková suma je ještě o pár miliard vyšší.
