Důvodem, proč odstřelili svůj nápad bylo to, že republikáni k návrhu přidali pro demokraty nepřijatelnou daňovou úlevu pro bohaté.
Minimální mzda je v USA už od roku 1997 stále stejná - 5,15 dolaru za hodinu (asi 114 korun).
Demokraté chtěli zvýšit minimální mzdu na 7,25 dolaru, ale plán jim překazili republikáni, kteří do návrhu vsunuli snížení dědické daně pro bohaté lidi.
Republikánská strana má v předvolebním boji ve štítu právě snižování daní bohatým lidem. Nepřijetí zákona tak není neúspěchem jen pro demokraty, kteří bojují o zvyšování mezd, ale i pro republikány a zejména pak pro jejich budoucího kandidáta v prezidentských volbách 2008 Billa Frista, který návrh předložil a prosadil v dolní komoře.
Pro vyšší mzdy a nižší daně se vyslovilo 42 senátorů, proti jich bylo 56. K tomu, aby norma prošla, bylo zapotřebí dát dohromady šedesát hlasů.
Postup demokratů, který odřízl chudé lidi od možnosti vydělávat více, paradoxně schválil i prezident amerických odborů John Sweeney. Podle něj by totiž výpadek v hospodaření státu, který by způsobily nižší daně, musela vláda kompenzovat snížením přídavkům a dalším sociálním výhodám právě pro ty, kteří pracují za minimální mzdy.
S tím ale republikáni nesouhlasí. Frist řekl, že vysoké daně z dědictví brání Američanům v rozvoji rodinného podnikání, protože daňové náklady jsou tak vysoké, že se rodiny svých podniků radši zbaví, než aby je předávali z generace na generaci.
Odbory teď budou požadovat, aby se oba dva problémy oddělily a mzdy se zvýšily nezávisle na nižších dědických daních.
