Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nord Stream nás ohrožuje, volají země V4. Chtějí projekt znovu zvážit

  22:54aktualizováno  22:54
Státy visegrádské skupiny minulý týden požádaly Evropskou komisi o přezkoumání souladu projektu Nord Stream 2 s evropskými pravidly. Na tiskové konferenci po jednání se švédskou ministryní zahraničí Margot Wallströmovou to v úterý novinářům řekl šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek.

Symbolické otočení kohoutu plynovodu Nord Stream společnými silami provedli francouzský premiér Francois Fillon, ředitel německé energetické společnosti E.on Johannes Teyssen, německá kancléřka Angela Merkelová, nizozemský premiér Mark Rutte, ruský prezident Dmitrij Medveděv, šéf Gazpromu Alexej Miller a eurokomisař pro energie Guenther Oettinger. | foto: AP

Státy V4 podle Zaorálka zopakovaly dřívější výhrady vůči projektu. „Je to znovu vyjádření kritického vztahu k projektu Nord Stream 2, který znamená zdvojnásobení kapacity přepravovaného plynu do Evropy z Ruska,“ prohlásil Zaorálek. „Opakujeme tam své výhrady a požadujeme, aby se prozkoumalo, do jaké míry je projekt v souladu s budováním evropské energetické unie,“ dodal. Za Česko podle něho podepsal výzvu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Příští summit V4 a skandinávských zemí bude hostit Česko

Na začátku května bude hostit schůzku visegrádských, baltských a skandinávských zemí Česká republika. Spolupráce těchto zemí by se měla týkat například vztahů s Ruskem a Ukrajinou, Východního partnerství nebo energetické bezpečnosti. Polský prezident Andrzej Duda se během úterní schůzky s Milošem Zemanem shodl na tom, že Visegrád by mohl navázat těsnější vztahy se severními sousedy i státy na jih od středu Evropy. Podle Dudy by mělo jít o projekty v oblasti dopravní infrastruktury a hospodářství.

Loni v prosinci adresovali premiéři Polska, Česka, Maďarska a Slovenska předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi dopis, v němž poukazují na to, že pokud Brusel považuje energetickou unii za jednu ze svých priorit, měl by zajistit, aby jejím principům odpovídaly všechny chystané projekty.

V listopadu protestovaly proti projektu Nord Stream 2 u Evropské komise země východní části EU včetně Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska, Litvy, Lotyška a Estonska. Nevoli na východě Evropy vyvolal už první plynovod Nord Stream, který v roce 2011 začal přivádět do Německa ruský plyn podmořskou cestou, a obešel tak území Polska, Běloruska a Ukrajiny.

Na projektu Nord Stream 2 se dohodl ruský Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell. Rozšíření plynovodu by zvýšilo jeho kapacitu na dvojnásobných 110 miliard krychlových metrů ročně. Podle kritiků by projekt výrazně ovlivnil situaci na poli energetické bezpečnosti. Zvýšil by totiž závislost Evropy na ruském plynu a zároveň by mohl mít negativní dopad na vztahy s Ukrajinou.

Také evropský komisař pro energetiku Maroš Šefčovič loni v listopadu prohlásil, že projekt vyvolává řadu otazníků. Zmínil tehdy, že stávající kapacita na přepravu plynu z Ruska do Evropy se využívá jen z 50 procent. Upozorňoval také na dopad na tranzit plynu přes Ukrajinu, který je prý strategickou prioritou pro EU.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.