Vaječné těstoviny: kolik je v nich vajec?

Když dělala babička doma nudle, zakládala si na tom, že jsou krásně žluté. Znak, že nejsou šizené. Byla v nich vejce, a ještě k tomu čerstvá. Dnes jsou nudle žluté, i když v nich vejce nejsou. Ne, není v tom žádná chemie, ale neškodné koření kurkuma. Na tom není nic špatného, znalci dokonce říkají, že bezvaječné těstoviny jsou lepší než vaječné. Jenže když už se těstoviny jmenují vaječné, měla by v nich vejce být. Když budu chtít těstoviny bez vajec, koupím se bezvaječné. Logika, kterou, jak se ukázalo, všichni výrobci nectí.

Z deseti druhů těstovin, které testoval Státní veterinární ústav v Praze, polovina obsahovala méně vajec, než by podle vyhláš­ky měla mít. Ta od vaječných tě­stovin požaduje minimálně dva kusy na kilogram mouky.

Ne že by výrobci do těsta nedávali vů­bec žádné vejce, ale rozhodně se nepředají. Tuzemští šetří víc než italští. Všechny tři italské výrob­ky zastoupené v testu obsahova­ly třikrát až čtyřikrát víc vajec než ty, které pocházejí z českých pekáren.

Chvála těstovin

Těstoviny, bohaté na sacharidy, kterých obsahují víc než 80 %, dlouho provázela fáma, že se po nich tloustne.

Dnes i ty nejpřísnější diety berou sacharidy na milost, zejména takzvané pomalé cukry, které jsou v těstovinách.

Na rozdíl od rychlých cukrů (cukr, ovoce, sladkosti, limonády), které se rych­leji dostávají do krve, se v organis­ mu rozkládají jen pozvolna, proto zaručují plynulou dodávku energie, nevyvolávají tedy ani nevolnost, ani pocit hladu.

Navíc energetická hodnota těstovin je relativně nízká, porce bez omáč­ ky obsahuje jen 150­200 kalorií.

Kalorickou náloží se těstoviny stá­ vají teprve ve spojení s omáčkami a přílohami. Takové špagety a` la carbonara se slaninou, vejci, sme­ tanou a parmezánem už rozhodně nepatří mezi dietní jídla. (hve)

I když obsah vajec určitě není jediným ukazatelem kvality tě­stovin, o něčem vypovídá.

Třeba o přístupu k zákazníkům. Vaječ­né těstoviny jsou dražší než bez­ vaječné.

Že by tuzemští pekaři věděli, že množství vajec na vále jim inspektoři počítat nebudou a z hotového výrobku ho nepo­znají?

Lze ho stanovit jen z obsa­hu cholesterolu, u nás však na rozdíl například od Francie už není závazně stanoveno, kolik ho má být.

Inspekce se proto o­ mezuje jen na zjištění, zda cho­lesterol výrobek obsahuje, či ne­ obsahuje.

"Při kontrolách se nezabývá­ me, zda je vajec více nebo méně, ale zda tam vůbec jsou," vysvět­luje Jiří Koudelka z České země­ dělské a potravinářské inspek­ce.

"Když ve vaječných těstovi­nách není vůbec žádný choleste­rol, posuzujeme to jako klamání spotřebitele."

Těstoviny mnoha druhů 

Základní složkou těstovin nejčastěji bývá mouka z pšenice obecné (Triticum aestivum), ale celkem běžně se na trhu objevují také těstoviny vyrobené ze semoliny, dále tě­stoviny s obsahem mouky po­hankové, rýžové, amarantové, špaldové, žitné nebo třeba ku­kuřičné.

Semolinové těstoviny jsou vy­robeny pouze z krupice (semo­liny) z pšenice tvrdé (Triticum durum), bez přídavku vajec. Méně se rozvářejí a nelepí se. U nás se však tento druh pšeni­ce se sklovitým zrnem nepěstu­je, dováží se ze zahraničí, semolinové těstoviny proto jsou i dražší.

Tuzemští výrobci těstovin šetří vejci

Pastificio Bolognese (Itálie) - 85,80 Kč
(plněné masem), Obsah vajec: 4

Monder (Itálie) - 91,80 Kč
(plněné masem a sýrem), Obsah vajec: 3,5

Rosické těstoviny (Penam Brno) - 13,70 Kč
Obsah vajec: 2,6

Emka (Odkolek Praha) - 13,70 Kč
Obsah vajec: 1,7

Zátkovy vaječné těstoviny (Bratři Zátkové
Březí) - 13,90 Kč
Obsah vajec: 1,2

Klusáčkovy vaječné těstoviny (Renata
Klusáčková, Žďár Nad Sázavou) - 21,30 Kč
Obsah vajec: 1,2

M&M těstoviny (Starý Plzenec) - 9,90 Kč
Obsah vajec: 1

Matgliati GHIGI (Itálie) - 39 Kč
Obsah vajec: 4,6

Jevanské těstoviny (Hana Malická ­ VýTěs
Jevany) - 19,30 Kč
Obsah vajec: 1,1

Ravi Puls (GTH Praha) - 9,90 Kč
Obsah vajec: 3,1

Poznámka: Všechny těstoviny jsou výrobcem označeny jako vaječné, italské jsou vyrobeny z mouky z tvrdozrnné pšenice, tuzemské z pšeničné mouky. Ceny pocházejí z pražských supermarke­tů a jsou přepočteny z původního balení na 500 gramů. Počet vajec je vypočten z obsahu cholesterolu, který zjišťoval Státní veterinární ústav v Praze.

Celozrnné těstoviny jsou vyro­beny z pšeničné mouky celozrn­né, která má hnědavý nebo tma­vočervený odstín, protože obsa­huje obalové vrstvy zrna.

Vaječnými lze těstoviny na­zvat v případě, když byla k jejich výrobě použita slepičí vejce v množství alespoň dvě vejce na kilogram mouky.

Není přitom rozhodující, zda byla použita vejce čerstvá, nebo sušená. Pro­ tože mohou být zdrojem Salmo­nelly, musí se k výrobě používat jen tepelně ošetřená slepičí vej­ce.

Samostatnou skupinou jsou těstoviny domácí ­ jako surovina v nich jsou použity mlýnské obil­né výrobky z pšenice a čerstvá slepičí vejce, alespoň šest na ki­logram mouky; tyto těstoviny se vyrábějí ručně.

Barevné variace těstovin vzni­kají přidáním různých surovin - ­červené mohou být s přídavkem červené řepy, zelené s přídav­kem špenátu, žluté s kurkumou, světle­ a tmavohnědé bývají ce­lozrnné špaldové nebo žitné.

Ja­ko přídavek se používá i bram­borová, sójová, fazolová nebo hrachová moučka, různé druhy zeleniny, koření nebo bylin.

Podle způsobu výroby se tě­stoviny dělí ještě na sušené, ne­sušené, plněné, zmrazené a bale­né vakuově nebo v inertní atmo­sféře. Sušené smějí mít maxi­mální vlhkost 13 %.

Aby nepřejí­maly cizí pachy, musí být ulože­ny odděleně od aromatických   lá­tek.

Nesušené mají mít vlhkost 20­ - 30 % a musí se skladovat při teplotě maximálně 5 °C. )

Balené vakuově nebo v inertní atmosfé­ ře mají mít vlhkost 20­ - 38 % a mu­sí se skladovat při teplotách nej­ výše 10 °C. Těstoviny se nesmějí balit do barevného průsvitného anebo průhledného obalu, aby nedo­ cházelo ke zkreslení barvy.