"Tou první je povolení k prodeji. Dále musí mít vajíčka označená razítkem - kromě chovatele, který prodává vejce přímo v místě snášky - a také je důležité, aby byl schopen zajistit správnou teplotu při skladování," říká Lenka Peklová ze Státní veterinární správy.
Ředitelka jičínského inspektorátu Krajské veterinární správy pro Královéhradecký kraj Alexandra Máchová navíc upozorňuje, že dodržet správnou skladovací teplotu není jednoduché.
"Musí se pohybovat od pěti do osmnácti stupňů Celsia a neměla by kolísat,“ říká. Pokud se tedy setkáte na parkovišti s prodejcem, který nabízí orazítkovaná vejce z chladicího auta, bát se nemusíte. "Kupovat neoznačená vejce u silnice je vždy riziko, nevíte totiž, odkud pocházejí a jak jsou stará. Navíc se taková vejce ani prodávat nesmějí,“ upozorňuje Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy.
Od chovatele bez razítka
Co znamená prodej ze dvora? Chovatelé prodávají svá vejce přímo na farmě. "Ta nemusí mít žádná označení, mohou se prodávat pouze přímým spotřebitelům a za jejich zdravotní nezávadnost ručí farmáři. Vejce nijak kontrolována nejsou," podotýká Alexandra Máchová.
A možná zdravotní rizika? "Největším problémem u nekontrolovaných vajec je salmonela," říká Lenka Peklová. Názory odborníků na možnost přenosu viru ptačí chřipky na vejce od nemocné slepice se různí. Jisté však je, že oba viry se dají zlikvidovat tepelnou úpravou, stačí více než 70 stupňů Celsia.
Na tržišti musí být stejné označení jako v obchodě
Mohou se vejce prodávat ve stánku v tržnici? Ano, ale i tady platí určitá pravidla. Především musí být vejce označená stejně jako ta prodávaná v obchodě. Z čísel a písmen na razítku se zákazník dozví, z jakého chovu vejce pochází, ve které zemi a na které farmě bylo sneseno.
I na tržištích se musí vajíčka uchovávat za určené teploty. "Proto v létě, kdy je teplo, musí mít prodejce chladničku. Venku může mít pouze vejce na ukázku, ale vystavená přímému slunci a teplu už prodávat nesmí," upozorňuje Alexandra Máchová.
Třeba taková vejce převážená na zadním okně auta jsou podle odborníků doslova časovanou bombou. Prudké střídání teplot může způsobit orosení a tvorbu plísní uvnitř vejce. Vajíčka se nemusí prodávat jen v krabičkách po šesti, deseti, či dvanácti kusech.
"Nic nebrání tomu, abyste si koupili třeba jen tři vajíčka, která vám prodavačka zabalí do sáčku. Přímo na skořápce musí být razítko s označením původu a u nabídky zase datum minimální spotřeby a velikostní třída," doplňuje Lenka Peklová. To platí pro malý obchod i pro tržiště.
Porušená vejce se prodávat nesmějí
Křapky, tedy vejce s jakkoli porušenou skořápkou, se na pulty obchodů dostat nesmějí, jejich prodej je zakázán. Nakřáplá a špinavá vejce by měl prodejce sám vyřadit, ale pro jistotu je vždy lepší se do krabičky ještě před zaplacením podívat.
Riziko je příliš veliké, vejce nejen rychle vysychá, ale velice snadno se kazí. I nepoškozená skořápka je však porézní a vejce nevydrží čerstvé dlouho. Udává se, že je ještě dobře použitelné čtyři týdny od snášky. Je dobré si tedy všímat i data trvanlivosti.
Jak se zachovat, pokud si přinesete natlučená vajíčka domů? "I když ještě není porušena podskořápečná blána, je vhodné vejce co nejdříve zpracovat, ale v zásadě to není tak velká vada. Když už vajíčko teče, mělo by se ihned uvařit, v syrovém stavu už by se konzumovat nemělo. Pokud si nejste jisti, že se skořápka porušila při cestě z obchodu, a tudíž mohlo být nakřáplé už dříve, je lepší vejce vyhodit," radí Alexandra Máchová.
