Dosavadní škody v Libanonu odhadují ekonomové nejméně na miliardu dolarů (asi 23 miliard korun). Libanonský ekonom Marwan Iskander dokonce očekává, že válka poškodí hospodářství o dvě miliardy.
To je pro malou zemi, rozlohou srovnatelnou s Jihočeským krajem, se čtyřmi miliony obyvatel, poměrně velká rána. Roční HDP Libanonu totiž dosahuje 24 miliard dolarů.
Vláda, která zamýšlela provést ekonomické reformy a spustit privatizaci, tak zřejmě bude muset plány odložit. V kase jí totiž v důsledku výpadku v HDP bude chybět 600 milionů dolarů. Ubudou tak zdroje na splácení 35miliardového vládního dluhu.
V Libanonu už dotace po válce znají
Libanonská ekonomika už si své jednou prožila. Zemi totiž zdevastovala čtrnáct let trvající občanská válka (1975-1989). Pak bylo nutné do hospodářství napumpovat živou vodu v podobě 50 miliard dolarů.
Pokud budou útoky ze strany izraelské armády pokračovat, velká část této sumy může nakonec vypadat jako plýtvání penězi.
Škody však nejsou jen hmotného charakteru. Vybudovat novou infrastrukturu totiž může být poměrně snadný úkol v porovnání s tím, jak asi zapůsobí válečný konflikt na podnikatelskou důvěru, ať už přímo Libanonců nebo i zahraničních investorů.
Přestože obchodníci na bejrútské burze tvrdí, že až ustanou bombové útoky, libanonské akcie se zase zvednou, realita bude jiná.
Prvními, kdo bezprostředně po útocích následuje vyděšené turisty směrem z napadené země, jsou totiž zahraniční investoři.
Ani banky, ani hotely
Po roce trvání křehké demokracie v Libanonu se rozplývají i naděje, že se z Libanonu opět stane finanční a obchodní centrum Blízkého východu, jak tomu bylo v 70. letech.
Co už válka s Izraelem dokázala utlumit definitivně a na dlouhou dobu, je rozvoj turismu. I kdyby se totiž silám OSN podařilo dosáhnout míru, málokterý turista by si chtěl užívat na plážích, které střeží modré barety.
Na 1,6 milionů turistů, což byl roční předpoklad, si tak libanonské hotely musí nechat zajít chuť.
Stejně aktuální jako předpoklady hoteliérů jsou i odhady ekonomického růstu. Ten měl dosáhnout šesti procent, po útocích hovořili optimisté o dvou až třech procentech. S prodlužující se dobou trvání konfliktu ale bude růst ještě zpomalovat.
Půjčky nepomohou, leda dotace
Otázkou zůstává i to, na koho se libanonské firmy i vláda obrátí s žádostí o dodatečné finance potřebné pro obnovu. Zahraniční investoři zřejmě nebudou mít zájem a půjčky budou s největší pravděpodobností nevýhodné.
Libanonské dluhopisy se špatným ratingem totiž budou muset nést vysoké úroky, aby alespoň některé obchodníky zaujaly. Předlužená libanonská vláda ale bude mít problém vysoké úroky splácet.
Jedinou možností tak budou dotace. "Ve velmi krátkém období budeme určitě potřebovat tři miliardy dolarů, ideálně v dotacích," říká Iskander.
Pomoc ze zahraničí a rychlost, s jakou přijde, bude podle Iskandera klíčovým faktorem rekonvalescence libanonské ekonomiky. Většina oborů je totiž závislá na infrastruktuře, kterou bude možné bez dotací vybudovat znova jen těžko.
Dary od vyspělých zemí jsou ale často podmíněné slibem, že vláda v podporované zemi urychlí provedení ekonomických reforem, což právě teď Libanon splnit nemůže.
"Doufám, že se ta špatná nálada dárcovských zemí, která velí nedat Libanonu ani halíř, dokud se nereformuje, zmírní," přeje si Shadi Karam z BLC banky.
Konflikt na Blízkém východě nevyvolá zpomalení růstu jen v zúčastněných zemích, ale může se přelít do celého světa, upozorňují ekonomové. Zásadní podíl na tom může mít cena ropy, která se zvedá právě kvůli válce mezi Libanonem a Izraelem.
