Na špatný odbyt si nemůže stěžovat ani jedno z nich. O velkou část spotřeby se postará historická Verona, kam se každoročně sjíždějí početné zástupy turistů z celého světa.
Jednak za velkolepým provedením Verdiho oper v grandiózní římské aréně a jednak proto, aby na vlastní oči spatřili balkon, z nějž Julie mávala svému Romeovi. Romantici najdou nedaleko i Romeův dům a v šerém sklepení krypty kostela San Francesco al Corso i Juliin sarkofág.
Pragmatici jen zavrtí hlavou nad nikdy nedoloženou pověstí a poťouchle mohou poukázat na to, že Shakespeare ve své hře ve skutečnosti vůbec nikde o balkonu nehovoří. Obě strany však mohou snadno uzavřít smír u sklenice zdejšího vína a shodnout se na tom, že otázka historické věrnosti asi není tou nejdůležitější - tu samotný příběh ke své síle nijak nepotřebuje.
Hořký konec lásky Romea a Julie nás oklikou vrací do zdejších vinic. Má slavné Amarone více společného s italským amare (milovat), nebo amaro (hořký)? V tomto případě romantičtější verze prohrává, o čemž svědčí charakteristická mírná natrpklost tohoto vína, které je pověstné dlouhověkostí a současně mimořádně bohatou vůní.
Amarone della Valpolicella vzniká neobvyklým způsobem, zvaným appassimento. Hodně vyzrálé hrozny jsou po sběru rozloženy na dřevěných latích, kde částečně vyschnou a teprve pak jsou dále zpracovávány.
Obdobný výrobní postup se používá jinde ve světě k přípravě slámového vína, avšak v případě Amarone je výsledným produktem víno nikoli sladké, ale suché. Z vysušených hroznů lze samozřejmě získat i víno sladké, to však nenese název Amarone, nýbrž Recioto della Valpolicella.
Na opačném pólu než Amarone stojí víno se jménem Valpolicella - příklad levného, komerčního a zpravidla zcela bezpohlavního produktu. Za nevalnou pověst si Valpolicella může sama. Ve snaze po zvýšení produkce byly hranice této vinařské oblasti v sedmdesátých letech minulého století výrazně rozšířeny do míst, kde se vinné révě daří špatně, a její nízká kvalita spolu s průmyslovým způsobem zpracování způsobila devalvaci jména celé oblasti.
Bylo by však zjednodušením tvrdit, že všechna vína z Valpolicelly jsou špatná. I v této apelaci nastal pomalý obrat k lepšímu a zejména vína z tradičních vinic z kopcovité části přesvědčují o velmi pozitivním trendu. Místní vinaři objevili navíc ještě další způsob, jak vylepšit tvář jinak příliš obyčejných vín. Při použití originální metody ripasso se vína posilují ležením na kvasnicích, jež zůstaly po prokvašení slavného a mocného Amarone.
Na charakteru vína lze snadno poznat, zda bylo vyrobeno jako mechanický průmyslový výrobek, či zda je v něm otisk kraje a vinařova srdce. Platí to všude a dvojnásob v místech, kam mnozí míří hledat jeden z nesmrtelných symbolů lásky.
