Lidé se ženou do obchodů a nakupují, i když často nevědí, co vlastně koupit. A nakonec také více utratí.
Například v Itálii jde najisto pouze devět procent Italů. Ti ostatní stráví ve frontách u pokladen v průměru 3,5 hodiny a projdou alespoň pět obchodů. Než něco koupí, ujdou zhruba deset kilometrů a prohlédnou si celkem 240 výkladních skříní.
A nakonec utrácejí jako nikdy v roce.
Platí to pro celou Evropu. Také v Česku lidé za říjen, listopad a prosinec v obchodech utratili - podle údajů Svazu obchodu - skoro 200 miliard korun. Tedy o třetinu více než v prvním čtvrtletí po Novém roce. Průměrný Čech podle statistik loni v prosinci utratil 8409 korun. To je téměř o dva tisíce více, než za normální měsíc.
"Letos to bude zase o něco víc. Prosinec má méně pracovních dnů, ale i tak čekáme zvýšení tržeb proti loňsku asi o dvě procenta," uvádí ekonom Ondřej Schneider, jenž stejně jako jiní ekonomové považuje letos domácnosti a jejich nákupy za hlavní motor hospodářství.
Pokud jde jen o dárky pod stromeček, za ně podle čerstvého průzkum agentury TNS Factum průměrný Čech utratí letos kolem pěti tisíc korun. Ale nejen dárky zvedají tržby obchodníků. Z jiné statistiky vyplývá, že před Vánocemi člověk vypije osm panáků tvrdého alkoholu za měsíc. Po Novém roce už jen tři a půl.
Poslední měsíc roku zůstává tradičně měsícem hodování nejen v Česku - i Němci si Vánoce chtějí užít. Němečtí statistici odhadují, že v prosinci se prodá až o 20 procent více potravin než v průměru v každém z ostatních měsíců roku.
Hromadění věcí a kolotoč peněz však lidi duševně ubíjí. A i na tom se dá vydělat.
Příkladem je norská firma Shopping Angels, která už třetí rok těží z toho, že za své klienty dárky sama vymyslí, vybere, koupí, a dokonce i zabalí. Celá záležitost přijde zájemce na 450 norských korun, tedy 1800 korun českých.
