Nový majoritní vlastník a zároveň věřitel NWR – skupina investičních fondů Ad Hoc Group (AHG) – vyzývá vládu k jednání „v nejbližším možném termínu.“ Podle mluvčího AHG Romana Paříka navrhla skupina AHG jednání s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) již v pondělí nebo úterý v Praze.
Původně chtěli věřitelé NWR uzavření alespoň nezávazné dohody s vládou o spolupráci na záchraně NWR a tedy i OKD do konce března. Termín následně prodloužili do středy 13. dubna. Do té doby by se podle nich měla vláda rozhodnout, zda a jak se bude na útlumu podílet.
Závazné a podrobné rozhodnutí potom chce AHG mít projednané do konce dubna. „V situaci, v níž se OKD nachází, není čas na příliš dlouhé debaty,“ připomněl v neděli mluvčí skupiny Roman Pařík.
AHG, tedy investiční fondy, které se staly majitelem NWR poté, co se svých podílů v únoru vzdali uhlobaroni Zdeněk Bakala a Peter Kadás (více jsme psali zde), drží v rukou osud sociálně citlivého problému.
Jsou totiž zároveň věřiteli NWR a z této pozice mohou firmu zatíženou nezvládnutelným dluhem ve výši 581 milionů eur (15,7 miliardy korun) oficiálně poslat do insolvence. Technicky se v ní totiž podle nich už nachází.
Insolvence ale ani pro ně není nejvýhodnějším řešením. Spoléhají tak na to, že vláda bude chtít ve finále stejně jako oni upřednostnit postupný útlum těžby, který by zabránil tomu, aby důlní skupina zkrachovala a ze dne na den propustila 13 tisíc lidí.
Rozhodne se tedy pravděpodobně mezi těmito scénáři:
Scénář č. 1 Spolupráce státu
S touto variantou přišla právě sama Ad Hoc Group, která si na jednání s vládou v Česku najala zdejší filiálku poradenské společnosti Deloitte. Skupina fondů chce, aby se vláda zavázala ke spolupráci na restrukturalizaci celé skupiny.
„Cílem je vytvořit partnerství se státem a přetransformovat OKD v ekonomicky zdravý podnik, který bude vlastníkům přinášet profit,“ načrtli zástupci AHG ve čtvrteční tiskové zprávě. Mluvčí skupiny Pařík nechce uvádět další detaily, lze jen vytušit, že výsledkem má být společný polosoukromý-polostátní důlní podnik, který by postupně tlumil těžbu.
Stát by měl do záchrany dolů podle tohoto scénáře nasypat 17,4 miliardy korun. Podle studie zpracované firmou Deloitte je to polovina sumy, kterou by státní kasu stál okamžitý kolaps OKD a s tím spojené masové propouštění. Neřízený krach firmy by podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka stál veřejné rozpočty nejméně 33 miliard korun.
Jde však jen o odhad. Suma vychází z toho, že by o práci přišli všichni zaměstnanci dolů a další tisíce lidí z dodavatelských firem, stát by jim musel vyplácet sociální dávky a přišel by o výnosy z daní.
Scénář č. 2 Zestátnění dolů
S alternativním návrhem ve čtvrtek přišel ministr financí Andrej Babiš. Stát by odkoupil akcie a dluhy NWR, a tím skupinu de facto zestátnil. Babiš nepočítá s tím, že by věřitelům vyplatil celý jejich dluh. „Akcie OKD nemají žádnou hodnotu a dluhy mají hodnotu minimální. Dluh by stát koupil s velkou slevou a kapitalizoval ho (přeměnil na akcie NWR – pozn. red.),“ uvedl Babiš. Věřitelé by ovšem s plánem museli souhlasit a stát by musel platit miliardy na postupný útlum OKD.
Scénář č. 3 Insolvence
I Babiš tak dává přednost bankrotu. „Nejlepší variantou je pro nás funkční OKD v konkurzu, kdy věřitelé a vlastníci nedostanou nic, odejdou a už se nikdy nevrátí. Oni dovedli společnost do stavu, v jakém dnes je. Je to asi varianta v našem právním státě nemožná. Přesto jsme na ni připraveni,“ řekl vicepremiér.
Pokud nedojde k dohodě státu s Ad Hoc Group a NWR zkrachuje, nebude mít vláda insolvenční proces pod kontrolou. Soudy rozhodují nezávisle na zájmu státu, musí zohlednit především věřitele. A bankrotový proces NWR se rozjede v Londýně, kde firma sídlí. Teprve ve druhém sledu by přišel bankrot OKD řízený českým soudem. Hlavním věřitelem OKD bude navíc londýnská NWR pod kuratelou zahraničního soudu.
Přesto je možné, že i při insolvenčním procesu se udrží OKD dál v chodu. Cílem londýnského insolvenčního správce bude maximalizovat zisk pro věřitele. Okamžitý kolaps by pro ně nemusel být nejvýnosnější.
Podle šéfa Deloitte Josefa Kotrby je sázka na záchranu OKD v bankrotu i tak riskantní. „Vím, že v Česku insolvenční zákon umožňuje dlouho držet v chodu krachující firmu, řada jich i v bankrotu funguje a zaměstnává lidi. To ale nebude případ OKD, těžba je příliš komplikovaná činnost,“ varuje.
Pomohou nakonec obchodníci s uhlím?
O převzetí oddlužených dolů se hlásí obchodníci s uhlím Petr Paukner a Petr Otava, majitelé firem Carbounion Bohemia a Metalimex. Slibují, že udrží životaschopnou část OKD během insolvence i po ní v chodu zhruba pět až sedm let, takže by se útlum a propouštění rozložily v čase. Odmítají však platit jak staré dluhy, tak náklady na útlum.
„Pořád trváme na tom, že nejvhodnější řešení je insolvence OKD, při níž se zbaví dluhu i nevýhodných starých smluv, životaschopná část pak může ještě několik let těžit,“ řekl MF DNES Paukner.
Vláda v uplynulém týdnu nerozhodla, k jaké variantě se přikloní. Podle zdrojů blízkých jednání ministři, kteří za stát s vlastníky jednají, nejsou jednotní v tom, jakou variantu zvolit. Zatímco Babiš preferuje insolvenci, ministr průmyslu Jan Mládek se kloní spíš k zestátnění firmy. A investiční bankéři, již dnes přes Ad Hoc Group NWR a OKD vlastní a nárokují si jejich dluhy, zase prý nechtějí od vlastního návrhu ustoupit ani o píď. A upozorňují na to, že čas se krátí.
