Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dejte našemu národu naději, prosí strážce řecké kasy Merkelovou

  18:48aktualizováno  20:00
Angela Merkelová by podle řeckého ministra financí Janise Varufakise měla vyslat signál, že Evropa ukončí své volání po přísných řeckých úsporách. Zemi totiž docházejí peníze a pokud nezíská nové půjčky od EU, riskuje státní bankrot. Varufakis proto Merkelovou vyzval, aby Řecku dodala naději.

Řecký ministr financí Janis Varufakis. | foto: Reuters

Varufakis se přitom odvolal na situaci po skončení druhé světové války, kdy americký ministr zahraničí pronesl ve Stuttgartu řeč, jež Němcům dala naději na poválečnou prosperitu.

„Teď, po sedmi desetiletích, je to Řecko, které potřebuje takovou naději,“ napsal Varufakis ve svém blogu. Řecku docházejí peníze, a pokud od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu nedostane nové půjčky, riskuje státní bankrot a možný odchod z eurozóny. Požadavky věřitelů na další úsporná opatření zatím řecká vláda odmítá.

„Úsporné kroky chtějí po ekonomice, která je na kolenou vinou dřívějších úspor, jimiž předtím v mírové době žádná jiná země neprošla,“ napsal ministr. „Žádná nabídka splátkových úlev, žádné investiční vzpruhy. A žádný projev naděje pro náš zbědovaný národ,“ dodal.

Varufakis se má v pondělí sejít v Berlíně s německým partnerem Wolfgangem Schäublem. Ve svém blogu napsal, že Merkelová by měla promluvit v Aténách, Soluni nebo jiném řeckém městě a měla by ohlásit „ústup od praxe minulých pěti let, kdy nové půjčky prohlubovaly již beztak neudržitelný dluh a byly navíc podmíněny trestem úspor“.

Tsipras Junckerovi stále nedodal slibovaný návrh reforem

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker si v neděli postěžoval, že od Řeků stále nedostal slibované nové návrhy reforem. Před zahájením summitu skupiny velkých světových ekonomik G7 v Německu v této souvislosti podle agentury AFP vyzval řeckého premiéra Alexise Tsiprase, aby tak „v blízké budoucnosti“ učinil.

Řecká krize

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost, zhoršilo životní úroveň a v důsledku dostalo k moci nynější Tsiprasovu vládu.

Ta se od začátku snaží dohodnout nové podmínky, věřitelé však zdůrazňují, že Atény musejí dodržet své předchozí závazky. Stávající program byl sice prodloužen, nyní už ale všechny strany tlačí čas.

Předseda řecké vlády v pátek odmítl přistoupit na nejnovější plán mezinárodních věřitelů, který výměnou za další úvěrovou pomoc požadoval další tvrdá hospodářská opatření, včetně prudkého zvýšení daně z přidané hodnoty. Premiér návrh prohlásil za „absurdní“ a za jediné realistické východisko označil reformní plán své vlády.

„Můj přítel Alexis Tsipras mi ve čtvrtek slíbil, že mi předloží alternativní návrh... Tento alternativní návrh (reforem) jsem nikdy nedostal,“ prohlásil v neděli Juncker na zámku Elmau u Garmisch-Partenkirchenu před zahájením summitu G7 (více o summitu čtěte zde).

„Doufám, že řecký alternativní návrh dostaneme v blízké budoucnosti. Chtěl bych mít dostatek času na prozkoumání podrobností,“ uvedl rovněž šéf Evropské komise. Vysvětlil také, proč v sobotu nezvedl Tsiprasovi telefon. „Alexis Tsipras je můj přítel, ale přátelé musejí dodržovat alespoň základní pravidla,“ řekl.

Podle listu The Guardian Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande o víkendu Tsiprasovi telefonovali. Dohodli se prý, že se všichni tři zřejmě sejdou ve středu Bruselu před summitem EU a Společenství latinskoamerických a karibských států, uvedl list.

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz v neděli řekl listu Welt am Sonntag, že Řecko má odpovědnost vůči zbytku ERU, nejen vůči svým voličům. „Čas se krátí a důsledky by byly dramatické,“ řekl Schulz v souvislosti s možností, že by nebylo rychle dosaženo dohody a varoval Řecko, aby „opět neodmítalo podávanou ruku“.

Jednání G7 v Bavorsku

Problém zadluženého Řecka dominoval i prvním hodinám vrcholné schůzky skupiny G7. O řecké krizi hovořila už před summitem Merkelová s Barackem Obamou, na vrcholné schůzce pak podali členům G7 informaci Merkelová, Juncker a francouzský prezident François Hollande.

„Nemůžeme říct, že problém je vyřešen,“ řekla kancléřka televizi ZDF. „V cílové rovince stále nejsme.“ Italský premiér Matteo Renzi novinářům řekl, že členové sedmičky se shodli v názoru, že je třeba učinit vše pro odvrácení odchodu Řecka z eurozóny. Je podle něj ale na řecké vládě, aby vyslala „pozitivní signál“.

Jucker na tiskové konferenci naznačil, že má Tsiprase dost. „Nemám s Alexisem Tsiprasem osobní problém, naopak. Byl to můj přítel, je to můj přítel. Aby ale přátelství trvalo, musí platit aspoň minimální pravidla,“ poznamenal šéf bruselské exekutivy.

Příkrý byl ve svém vyjádření i unijní prezident Donald Tusk: „Prohlásí-li někdo, že vám půjčí peníze, ale musíte je v budoucnu vrátit, není to bezohledný lupič. Není pravda, že dlužníci jsou vždy morální a věřitelé nemorální.“

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.