Takové rojení včelaři už u každého úlu nevidí. Teď jim z části zejí prázdnotou. | foto: Martin Veselý, MAFRA

EEV, elektronická evidence včel. Do úlů dorazila umělá inteligence

  • 72
K termínům jako včelstvo, česno nebo medník se ve včelařově slovníčku přidávají cloud či dashboard. Digitalizovat lze totiž řadu činností souvisejících s výrobou medu – od monitorování správných podmínek v úlu přes upozornění, že je čas jít stočit med, až po jeho nabízení v e-shopu zákazníkům.

Nejčerstvěji pilotní projekt představil tandem T-Mobile a IBM. Svým smyslem připomíná trend takzvaných chytrých měst – pomocí čidel měří různé údaje, data přenášejí do cloudu a analytický software je převádí do výstupů, které slouží jako podklad k rozhodování.

V tomto případě se však nehlídají „lidské“ ulice či domy, ale včelí úly. Včelař se tak na základě dat dozví, jestli tisíce obyvatel jeho úlu neohrožují roztoči, jestli včely nechystají rojení nebo zda je v pořádku ta nejdůležitější z nich – tedy matka.

I když se to může laikům zdát úsměvné, odborníci, kteří se na projektu podílejí, i samotní včelaři označují senzory v úlu za smysluplné. „Problematika elektronické evidence včel, která by byla zdarma a na míru malým včelařům se zajištěním ochrany osobních a citlivých dat, nebyla v Česku dosud úspěšně vyřešena,“ říká Jan Bartoška z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity.

České včely začala kosit nosematóza. Zdražení medu však zatím nehrozí

Elektronická evidence včelstev může znít jako další včelařova povinnost vůči státu, ale jde jen o přehled chovatele nad jeho včelstvy. ČZÚ v rámci projektu spustila nový web vcelstva.czu.cz. Na něm se mohou včelaři zaregistrovat a vést si v něm záznamy o svých úlech. Zatím ručně, do budoucna se počítá s napojením na senzory a analytiku a data by tak do systému „tekla sama“.

T-Mobile ani IBM zatím projekt nijak nezpeněžují, včelař si tak u nich službu objednat nemůže. Mobilní operátor tím hlavně propaguje svou síť pro internet věcí a IBM zase umělou inteligenci Watson.

Na trhu už však třeba firma Acelogic nabízí chytrý úl, včetně vah a senzorů teploty a vlhkosti. Další zkušený včelař a zároveň majitel firmy Softech Pavel Mach plánuje od příští sezony nabízet různá čidla, v čele s vlastními solárně poháněnými senzory zvuku. Nejlépe jako pronajímatelný balíček už spolu s analytickou službou od IBM.

Co různá čidla zjistí? Třeba to zvukové nečekaně mnoho. „Když přestane matka vylučovat feromony, což znamená, že je buď mrtvá, nebo nemocná, včely to dají najevo změnou frekvence bzučení. Jinak včely také bzučí, když se chystají k rojení,“ vysvětluje Mach. Když je o problémech matky nebo chystaném rojení včelař informován včas, dovede škody minimalizovat.

Podobně poslouží i senzor teploty. Kvůli larvičkám totiž včely v úlu udržují stálou teplotu okolo 36 stupňů Celsia. Pokud teplota klesne, zpravidla to znamená, že tam žádné larvičky nejsou, což opět ukazuje na problémy matky. Pomocí pokročilé analýzy obrazu lze také ze snímku podložky úlu rychle určit, kolik roztočů v něm parazituje. A konečně, dnes již dostupné úlové váhy odesílají do databáze informaci o hmotnosti, ze které lze odvodit, jak jsou plástve plné medu a zda nastal čas na jeho stočení. Senzory také odhalí, zda úl neponičil vandal nebo do něj nevnikl nějaký přirozený škůdce – třeba žluna nebo myš.

Nejvíc medu obchodníci dováží z Ukrajiny, ohrožují tím české včely

Když chce dnes včelař zjistit, zda je u něj v úlu všechno v pořádku, nejjednodušší cestou je vyjet na místo, zvednout víko a podívat se dovnitř. To má své nevýhody – jednak to pro majitele více úlů na více místech může být časově náročné, jednak to nedělá dobře ani včelám, které podobná manipulace rozruší, neopylují květy, nesbírají nektar a tudíž ani neprodukují med. Navíc také nemusí touto kontrolou zejména nezkušený amatérský včelař zjistit všechno.

Technologie v úlu považuje za zajímavé i Martin Kobliha ze Včelařství Koblížek. Ten se také se svými včelstvy zúčastní pilotního projektu, na kterém budou T-Mobile a IBM ladit své systémy a schopnost data interpretovat. „Očekávám, že nám to usnadní a zrychlí včelaření a do budoucna by nám to mohlo ukazovat zdravotní stav včel,“ říká majitel stovek úlů, jehož rodina na Vysočině včelaří už přes sto let.

Zároveň zmiňuje ještě jeden problém řešitelný technikou – hlídání úlů proti zlodějům. Pomocí GPS lokátorů by chtěl předejít tomu, aby mu zloději kradli desítky úlů za sezonu, jak se mu teď děje.

Včelí úly se často stávají terčem zlodějů i vandalů:

12. května 2017